Deník N

Česko nedusí schodek rozpočtu, ale skrytý dluh v podobě padajících mostů či netěsnících vodovodů

Premiér Andrej Babiš gratuluje ministryni financí Aleně Schillerové k přijetí rozpočtu Poslaneckou sněmovnou. Vlevo ministr vnitra Jan Hamáček, vpravo ministr životního prostředí Richard Brabec. Foto: ČTK
Premiér Andrej Babiš gratuluje ministryni financí Aleně Schillerové k přijetí rozpočtu Poslaneckou sněmovnou. Vlevo ministr vnitra Jan Hamáček, vpravo ministr životního prostředí Richard Brabec. Foto: ČTK

Komentář Michala Skořepy: Schodek nestojí za řeč, zamyslet bychom se spíš měli nad poměrem, jakým se rozdělují peníze z daní mezi vládu a zbytek veřejného sektoru, tedy kraje, obce či různé fondy. Také veřejný dluh je nízký, ale o to vyšší může být dluh skrytý, nefinanční.

Debaty o vládním návrhu státního rozpočtu na rok 2019 se hodně soustředily na schodek ve výši 40 miliard korun. Toto číslo svádí ke kritice na základě úvahy, že v dobrých dobách, které nyní Česko prožívá, by přece saldo rozpočtu mělo být kladné.

Ve skutečnosti však o hlavní problém tohoto rozpočtu nejde.

Zaprvé, jedná se o poměrně malé číslo. Je malé vzhledem k nejistotě, která panuje ohledně načasování a objemu finančních „odtoků a přítoků“ spojených s čerpáním dotací ze strukturálních fondů EU.

A je malé také ve světle mnoha desítek miliard takzvaných nároků z nespotřebovaných výdajů, tedy projektů různých ministerstev, které se neuskutečnily v minulých letech a na které si příslušná ministerstva mohou zničehonic vyžádat financování v daném roce.

Jeden příklad za spoustu dalších: Ministerstvo zdravotnictví dostalo od vlády v roce 2015 zelenou pro plán utratit 50 milionů korun na rekonstrukci části nemocnice Motol. Peníze však utraceny nebyly, takže saldo státního rozpočtu v roce 2015 bylo o 50 milionů lepší. Mohly ovšem být utraceny v některém následujícím roce, a to dle uvážení ministerstva.

Vláda by měla dostávat z daní více peněz

Zadruhé, ministryně financí Alena Schillerová má pravdu, že je třeba se dívat na hospodaření celého veřejného sektoru, tedy nejen vlády, ale také krajů, obcí a fondů sociálního zabezpečení.

Vtip spočívá v tom, že

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější