Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Čína kvůli Tchaj-wanu vyhrožuje Vystrčilovi. O jaké integritě a separatismu to čínští komunisté mluví?

Hlava Čínské lidové republiky (ČLR), generální tajemník Komunistické strany Si Ťin-pching a prezidentka Tchaj-wanu neboli Čínské republiky (ČR) Cchaj Jing-wen na koláži Voice of America; na pozadí vlajky ČLR a ČR. Foto: VoA, Wikimedia Commons
Hlava Čínské lidové republiky (ČLR), generální tajemník Komunistické strany Si Ťin-pching a prezidentka Tchaj-wanu neboli Čínské republiky (ČR) Cchaj Jing-wen na koláži Voice of America; na pozadí vlajky ČLR a ČR. Foto: VoA, Wikimedia Commons

Komentář Vladimíra Baara: Tchaj-wan vstoupil do širokého povědomí české veřejnosti v souvislosti s plánovanou cestou předsedy Senátu. Mimořádně vyhrocenou diskusi vyvolal zejména podivný výhružný dopis z velvyslanectví ČLR, který byl nalezen v pozůstalosti Jaroslava Kubery, ale nesl razítko naší prezidentské kanceláře. O jeho účelu zde ale nebudeme spekulovat. Důležité je, že předseda Senátu Miloš Vystrčil na tento ekonomicky výrazně úspěšný ostrov v pátek odlétá, čímž diskuse na téma Tchaj-wan pokračuje.

Podívejme se tedy blíže na ostrovní zemi, kterou v rovině diplomatické považuje komunistická vláda Číny za součást svého území, ale kde stále existuje samostatná politická jednotka oficiálně se nazývající Čínská republika. Její vývoj i současný stav jsou naplněny paradoxy, na jejichž konci ovšem stojí ekonomicky rozvinutý a politicky demokratický útvar. Jiné rozvinuté a demokratické země jej ale paradoxně neuznávají a hrají hru vnucenou režimem Číny. Ten je sice terčem kritiky (vesměs velmi opatrné), ale čínské nároky na ostrov Tchaj-wan se raději, kvůli možné ztrátě diskutabilních ekonomických výhod, nezpochybňují.

Obrovská jazyková rodina

Malý ostrov o rozloze necelých 36 tisíc km² je velmi hustě zalidněn (24 mil. obyvatel) a od pevninské Číny oddělen Tchajwanským průlivem širokým cca 160 km a hlubokým jen 60 m (během doby ledové byl ostrov s pevninou spojen). První místní kosterní nálezy lidí jsou staré asi třicet tisíc let a potomci původních obyvatel zde dodnes žijí v počtu asi 400 tisíc.

Zhruba před sedmi tisíci lety se jejich předkům podařilo přeplout na blízké Filipíny a odsud dál osídlovali indonéské ostrovy a následně celou Oceánii až po Havaj, Velikonoční ostrov a Nový Zéland, a dokonce i africký Madagaskar. A zde je první paradox historie Tchaj-wanu – jeho populace se stala základem obrovské jazykové rodiny zvané austronéská, která se v důsledku roztříštěnosti osídleného území rozdělila do zhruba 1200 různých jazyků! Jenže na samotném Tchaj-wanu dopadli jeho původní obyvatelé podobně jako indiáni v Americe – byli postupně přečísleni přistěhovalci z pevniny (v horách na východě si ale dokázali udržet specifickou identitu do dnešních dnů).

Čínská vláda tvrdí, že těmito přistěhovalci byli Číňané, a v duchu komunistické propagandy vyhlašuje, že Tchaj-wan je tak součástí Číny „odjakživa“. Geologicky jistě ano, ale to byla doba, kdy

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Analýza

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější