Šel v první linii protestů, našli ho viset na stromě. Nikdo ve městě nevěří, že se zabil sám
Byl fotbalovým fanouškem a otcem dvou malých dětí. Ale také voličem, který byl přesvědčen, že mu ukradli jeho hlas. Možná se už nikdy nikdo nedozví, kdo utáhl Mikitovi Kryucovovi oprátku kolem krku: zda to byl on sám, nebo někdo, kdo je při obraně režimu běloruského prezidenta Lukašenka ochoten dopustit se i vraždy.
„Nahoře budeš v dobrých rukou,“ říká útlá žena celá v černém. Pláče. Stojí nad hrobem, na jehož dně je rakev přikrytá červeno-bílou vlajkou. Tou, která je hlavním symbolem běloruské opozice a jím vedeného občanského protestu.
V rakvi leží její syn Mikita Kryucov. Ruce pozůstalých už nabírají do hrstí hlínu, když mladík z davu pohřebních hostí stojících kolem hrobu zvolá: „Tahle je jeho! Dejte mu ji s sebou“. A vhodí do hrobu ještě jednu běloruskou vlajku. Pečlivě složenou. Tu, která možná Mikitu Kryucova stála život. Tu, se kterou se vydal sám proti policistům.
На видео Никита Кривцов с флагом смело стоит лицом к лицу с ОМОНом на мирной акции протеста в Молодечно.
Потом его найдут мертвым со следами побоев в лесу.
Все, что вам нужно знать о фашизме Лукашенко pic.twitter.com/fqKiBPeE0s
— A.C.A.B. (@MrMaaay) August 23, 2020
Na tomto videu je zaznamenán moment, kdy Kryucov vyjde z davu protestujících a stoupne si se svou vlajkou přímo před řadu policistů. Zdroj: Twitter
Těsně po dvanácté hodině se v ulici Janky Kupaly č. 50 začali shromažďovat lidé. Někteří měli v postsovětském prostoru oblíbené mohutné umělé věnce, jiní bílou růži. Mnozí přišli s dětmi. V jednu jich bylo tolik, že část silnice byla neprůjezdná. Nikdo z řidičů se nezlobil, nikdo netroubil. Věděli, že v Moloděčném dnes pochovávají muže, který se postavil režimu na odpor.
Příběh do té doby zcela neznámého Mikity Kryucova začal 9. srpna 2020 večer ve městě vzdáleném asi hodinu jízdy od běloruské metropole Minsku s líbezným názvem Moloděčno. Dnes jeho jméno vyslovovali lidé po celé zemi.
Mikita Kryucov v neděli 9. srpna odvolil. Jako miliony Bělorusů. A jako miliony Bělorusů po uzavření volebních místností pojal podezření, že tady není něco v pořádku. Že jeho hlas, který dal opoziční kandidátce Svjatlaně Cichanouské, připsali tomu, kterého na běloruském trůnu už vidět nechce – prezidentu Alexandru Lukašenkovi.
Spolu se svými přáteli z klubu fotbalových fanoušků požadoval, aby komise znovu sečetly hlasy, vysvětlily, jak je možné, že Lukašenko s 80 procenty vítězí po celé zemi, když v Moloděčnu se k tomu, že pro něj hlasoval, nepřiznal prakticky nikdo.
O den později, 10. srpna, se vydal na demonstraci do centra Moloděčna. Následující den znovu. Pak už ho nikdo živého nespatřil.
Mikitova manželka Jelena oznámila na policii jeho zmizení 12. srpna. Podle ní
