Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Já jsem to zvládl, říká uprchlík, jehož slavné selfie s Merkelovou změnilo život kancléřce i jemu

Selfie syrského imigranta Anase Modamaniho s kancléřkou Merkelovou před uprchlickým táborem v berlínské Špandavě 10. 9. 2015. Foto: Anas Modamani
Selfie syrského imigranta Anase Modamaniho s kancléřkou Merkelovou před uprchlickým táborem v berlínské Špandavě 10. 9. 2015. Foto: Anas Modamani

„Wir schaffen das“ je věta, kterou před pěti lety v době vrcholící uprchlické krize pronesla německá kancléřka Angela Merkelová. Nebyla první, kdo ji vyslovil, ale byla to ona, na kom ulpěla. Tato věta, kterou chtěla dodat Němcům odvahu a optimismus, ji pak po následující roky pronásledovala, protože optimismus vyvolaný německou „vítací kulturou“ pomalu a jistě vyprchával. Kritici její uprchlické politiky jí s pomocí této věty předhazovali, že Německo to rozhodně „nezvládá“. Kancléřka svůj výrok nejprve hájila i opakovala, potom od něj v tichosti upustila. Syrský uprchlík Anas Modamani, kterému kancléřka náhodou vstoupila do života, dnes pro Deník N říká: „Já jsem to zvládl!“

Na první pohled bylo vidět, že se něco děje. Uprchlický tábor ve Špandavě u Berlína je 10. září 2015 jiný, uklizenější, čistší a taky rušnější než obvykle.

„Ze dne na den se tábor změnil. Měli jsme třeba nápoje a také sladkosti zdarma na každém stole. I teplá polévka byla,“ vzpomíná na tento den tehdy osmnáctiletý syrský uprchlík Anas Modamani, který v táboře čekal na vyřízení žádosti o azyl.

Před branou tábora viděl černé limuzíny, policisty a mnoho mužů v oblecích, s kravatou a vysílačkou v jednom uchu. S pomocí několika německých slovíček, která zatím ovládal, se zeptal zaměstnance ostrahy, kdo to sem vlastně přijel. „Nechtěl mi nic říct, asi to bylo stále tajné,“ vzpomíná Asan v rozhovoru pro Deník N. Brzy se mezi uprchlíky šeptandou rozšířila zpráva, že se tu za chvíli objeví „šéfka Německa“.

Do té doby Asan německou kancléřku Angelu Merkelovou neznal, ani její obličej. Na své cestě do cílové stanice „Almaniya“ četl zprávy hlavně ze Sýrie, kde poblíž Damašku zůstali jeho rodiče a čtyři sourozenci. „Bál jsem se o ně a sledoval zprávy o bojích.“

Asan není z chudé rodiny. Nebýt občanské války měl by v Sýrii dobrý život. Jenže po maturitě ho čekala služba v Assadově armádě, což jeho rodiče nechtěli dopustit. Uplatili úředníky, aby jejich syn dostal rychle

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

"To zvládneme" pět let poté

Migrace a uprchlíci

Německo

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější