Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Babiš se kvůli vlastním problémům může ještě víc spřáhnout s Maďary a Poláky. Pro Česko by to byla těžká rána

Andrej Babiš rád zdůrazňuje své spojenectví s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Andrej Babiš rád zdůrazňuje své spojenectví s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Komentář Jiřího Pehe: České republice úzké spojenectví se dvěma zeměmi, které svévolně porušují evropská pravidla, obecně nedělá dobré jméno. A pokud vypukne mezi těmito zeměmi a EU ještě otevřenější konflikt, až se je Evropská komise pokusí finančně potrestat, bude České republice toto spojenectví už jen škodit.

Historický summit Evropské unie, na němž se představitelé sedmadvacítky po dlouhých jednáních před měsícem shodli v reakci na koronakrizi na přijetí obřího záchranného balíku financovaného zčásti společným zadlužením, postupně vytvoří tlak na prohloubení evropské integrace. Je pravděpodobné, že se časem objeví návrhy na společné daně a vytvoření dalších nástrojů společné rozpočtové politiky. A je také pravděpodobné, že si v případě vykročení k užší spolupráci evropský Západ nebude moci dovolit dál tolerovat země, které porušují pravidla společné hry.

Týká se to především našeho regionu, specificky Visegrádské čtyřky, jejímiž členy jsou Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko. S Polskem i Maďarskem vede Evropská komise řízení kvůli porušování principů právního státu, Česká republika je pro změnu ze strany evropských institucí na pranýři kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Evropský soudní dvůr také v dubnu rozhodl, že Česká republika, Polsko a Maďarsko porušily evropské právo, když se odmítly řídit platným rozhodnutím Evropské unie o uprchlických kvótách.

EU zatím zejména ve sporech s Polskem a Maďarskem tahala za kratší konec provazu, protože evropské smlouvy sice připouštějí, aby Evropská komise vedla podle článku 7 řízení o porušení principů právního státu a hodnot EU se státy, které dle jejího mínění tyto principy porušují, ale nemůže je fakticky k ničemu donutit, mají-li třeba jen jednoho spojence.

Pokud se totiž takové státy odmítnou doporučeními Komise řídit, může je sice Evropská rada teoreticky zbavit hlasovacích práv, jenže k tomu je zapotřebí jednomyslného rozhodnutí všech ostatních států. V situaci, kdy Polsko a Maďarsko už dopředu prohlašují, že si budou krýt záda a případný návrh na zbavení hlasovacích práv jedné ze dvou zemí budou vetovat, se z řízení podle článku 7 stává jen politické představení bez reálného dopadu.

Finanční sankce

Na posledním summitu EU byl proto na stole též návrh, aby státy, které porušují principy právního státu, byly trestány krácením financí ze zmíněného fondu obnovy. Rozhodnutí by mělo být přijímáno kvalifikovanou většinou, což znamená, že by ho muselo schválit 55 procent členských zemí, v nichž žije celkově 65 procent evropské populace.

Mechanismus byl schválen po těžkých jednáních, kdy Maďarsko a Polsko hrozily, že zablokují přijetí celého fondu obnovy, a je tudíž výsledkem kompromisu, který bude ještě třeba doladit. Má se jím do konce roku ještě zabývat Evropský parlament.

Kritici poukazují na to, že i tento mechanismus je poměrně bezzubý, protože země ohrožené krácením financí ho mohou napadnout u Evropského soudního dvora nebo se snažit vytvořit koalici zemí, která by sankce zablokovala. Skutečností ale je, že pro Polsko i Maďarsko představuje přijetí podmíněnosti distribuce peněz z fondu obnovy dodržováním pravidel právního státu porážku. Zejména Polsko by mohlo při aktivaci tohoto mechanismu přijít o nemalé částky, protože má z fondu obnovy získat 125 miliard v přímých dotacích a navíc si může ještě výhodně půjčit dalších 40 miliard eur.

Ještě horší pro obě země je skutečnost, že některým

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější