Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vrací zkostnatělé krajině životně důležité orgány. Zemědělec si postavil živnost na mezích a mokřadech

Marada za svá opatření v okolí Šardic vyhrál už řadu ocenění na státní i mezinárodní úrovni. Nejnovější a nejvýznamnější z nich je úspěch v European Network for Rural Development v oblasti adaptace na změnu klimatu. Foto: Jan Halm
Marada za svá opatření v okolí Šardic vyhrál už řadu ocenění na státní i mezinárodní úrovni. Nejnovější a nejvýznamnější z nich je úspěch v European Network for Rural Development v oblasti adaptace na změnu klimatu. Foto: Jan Halm

Petr Marada ukazuje, že jde dělat zemědělství i jinak než tradiční cestou osevu a sklizně. Místo pšenice nebo kukuřice sklízí píci, ovoce a prestižní česká i zahraniční ocenění. „Oslovil jsem všechny v okolí. Nikdo to nechtěl řešit, tak jsem se rozhodl, že to budu dělat já,“ vysvětluje zemědělský inženýr, proč začal v jihomoravských Šardicích měnit okolí. Na budování přírodě blízkých opatření si postavil podnikání. Okolní zemědělci si i přes původní nevoli začínají zvykat.

„V roce 2007 tu bylo jednolité pole a v krajině žádná voda. Šardice byly tělo, ze kterého odpadly všechny svaly i tkáně a zbyly jen kosti,“ popisuje nad starými fotkami svérázný inženýr stav rodné krajiny, do které se po letech vrátil. Okolní zemědělská půda trpěla, stejně jako jinde na jižní Moravě, suchem, erozí, kontaminací či ubývající biodiverzitou.

Největší problém byl ovšem s vodou, což je dlouhodobý trend, který potvrzují i poslední výzkumy z ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Na Hodonínsku, kde se Šardice nacházejí, od roku 1840 zmizelo 20 % porostů převážně z vysychajících říčních niv a dříve zamokřených luk. S tím se částečně ztratila i schopnost krajiny nasáknout vodu a zadržet ji.

Petr Marada oslovil myslivce, zemědělce i obec, jestli s tím nechtějí něco dělat – nechtěli. „Chtěl jsem do té pouště v okolí dostat život. Pestrá a atraktivní krajina byla významná pro to, abych zde mohl spolu se svou rodinou bydlet. Proto jsem se do toho v roce 2007 pustil. Koupil jsem první pozemky a uprostřed nich vysázel stromy,“ vysvětluje, jak to všechno začalo.

Před tím si ještě nastudoval dostupné strategie ministerstva zemědělství, možnosti financování a začal tvořit. K získání vhodných pozemkům mu pomohly i probíhající lokální komplexní pozemkové úpravy – proces, kdy se ve veřejném zájmu dělí nebo scelují pole či remízky, aby krajina lépe fungovala a sloužila.

Část půdy získal

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Sucho mění Česko

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější