Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Obce podle ministra dávají školám méně peněz, než kolik na to dostanou z daní. Rozdíl dělá 4,5 miliardy, ukazuje analýza

Návrat do k prezenční výuce byl pro některé děti náročný. Ilustrační foto: Fotolia
Návrat do k prezenční výuce byl pro některé děti náročný. Ilustrační foto: Fotolia

K mateřským a základním školám, které zřizují obce, neproudí tolik peněz z daní, kolik by mělo. Zmínil se o tom v projevu před poslanci ministr školství Robert Plaga (za ANO), na stejný problém poukazuje i studie vzdělávací organizace EDUin, kterou má Deník N k dispozici. Problém chce řešit ministerstvo i zástupci samospráv.

České školství procházelo v minulých měsících velkými zkouškami. Po zavření škol kvůli koronaviru se řešilo, jak nastavit výuku během podzimních měsíců, kdy se kvůli zhoršující se epidemiologické situaci opět očekávají problémy.

Ministr Plaga však v jednom ze svých vystoupení před Sněmovnou upozornil na další problém vzdělávací soustavy, o němž se dosud veřejně nemluvilo. Zmínil, že část obcí neposílá svým základním a mateřským školám na provoz tolik peněz, kolik k nim z daní za tímto účelem doputuje.

„Dostávají se ke mně zprávy, že některé obce začínají stahovat provozní prostředky školám,“ sdělil ministr Plaga. „Nedává smysl, aby stát vstupoval do samospráv a dával dodatečné prostředky do školství a aby je druhou stranou případně někdo vypouštěl. Pevně věřím, že to jsou jednotlivé excesy a že společně i na úrovni obcí myslíme vážně, že vzdělávání je investicí do budoucna a prioritou,“ řekl ministr s tím, že o věci chce jednat se zástupci místních samospráv.

Může jít o miliardy

Zda některé obce na svých školách příliš nešetří, zkoumá i čerstvá analýza neziskové organizace EDUin. „Obrátili se na nás ředitelé škol z různých obcí s tím, že mají pocit, že jim zřizovatel zadržuje peníze z rozpočtového určení daní. Na tuto poptávku jsme se rozhodli, že to zkusíme zmapovat,“ vysvětluje analytik Karel Gargulák.

Vedle jiných zdrojů peněz plyne do obecních rozpočtů každoročně z ministerstva financí balík peněz z daní, který je určený na provoz škol. Každý rok jde o konkrétní částku na žáka. Donedávna činil příspěvek „na hlavu“ kolem osmi tisíc ročně, a jak potvrzuje i analýza EDUinu, obce musely často provoz škol doplácet z jiných zdrojů.

To se ale změnilo před dvěma lety: podle nového výpočtu má školám připadnout víc peněz než dříve, zhruba 15 400 korun na žáka. „Do roku 2018 obce poměrně oprávněně křičely, že na školy doplácejí. Pak se ale poměr obrátil a na řadě škol nastala opačná situace,“ potvrzuje Gargulák.

Analýza neziskové organizace ukazuje, že řada obcí na změnu nezareagovala a v celkovém součtu na školy doputuje méně peněz, než by jim podle výpočtu mělo náležet. „V roce 2019 hovoříme o částce blížící se 4,5 miliardám korun. To znamená, že z dat vykazovaných samotnými obcemi plyne, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Školství

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější