Mám depku z toho, jak to skvěle zvládáš, psali mi lidé. To mě vyděsilo

Dan Pražák je vycházející hvězda české pedagogiky, influencer v bublině lidí prosazujících moderně pojaté vzdělávání. A navíc technooptimista, jak o sobě říká. Na svůj profil na Facebooku ale napsal, že sám sebe jako učitel během koronakrize zklamal. A sám byl technologiemi zklamán. Myslí si, že tohle doznání kolegům dlužil.

V březnu zavřely školy a v tu ránu se učitelé z vaší progresivní bubliny začali doslova předhánět ve sdílení návodů, jak učit online. Až mě to překvapilo. Ani malá pauza na reflexi, co se to vlastně děje…

Byl to takový zvláštní stav mysli. Euforie je asi špatné slovo, ale pamatuju si, že jsem hned ten první den seděl asi do jedné v noci u počítače a snažil se překlopit si věci online. A tak to bylo i v dalších dnech. Bylo pro mě úžasné, že hned druhý den mi děti začaly úkoly odevzdávat. To jsem opravdu nečekal. Psal jsem o tom nadšený status na Facebook.

Když se teď ale ohlížím, vidím, jak ta křivka mého zapojení a nadšení šla postupně dolů. Hodiny ve třídě stavím na skupinové práci a zjistil jsem, že tohle mi online moc nejde. Pak se přidávaly i další, osobní trable, karanténa měla přece jen na člověka vliv. A já zjišťoval, že nemám dost síly věci dotáhnout. Řešení to má, ale já jsem to až k řešení nepřivedl. Říkal jsem si zklamaně: „Jsi mladý a kvalifikovaný učitel, který navíc napsal diplomku na téma zapojování digitálních technologií do výuky, a přitom jsi selhal, zrovna ty.“ Měl jsem ze sebe dost špatný pocit. I kvůli jiným úkolům, na které jsem se chystal, a pak je nesplnil. Ale potom jsem zjistil, že v tom nejsem sám.

Když jste napsal na Facebook ten post, kde se k tomu přiznáváte?

Ano, hodně lidí reagovalo, že se jim ulevilo, když to četli. Že by nevěřili, že i já to mám podobně, a že už si nemusejí připadat, jako že selhali. Mluvil jsem pak