Deník N

Moje knihy roku – Ján Simkanič. Redaktoři Deníku N vybírají nejlepší knihy, které letos četli

Konec roku dává šanci ke čtenářským ohlédnutím i knižním dárkům. Foto: Pixabay
Konec roku dává šanci ke čtenářským ohlédnutím i knižním dárkům. Foto: Pixabay

Konec roku je příležitostí k ohlédnutí za čtenářskými zážitky i ke knižním tipům pro ostatní. Deník N pro vás na každý adventní den připravuje tipy od někoho z redakce.

Říká se, že součástí české vánoční tradice jsou pohádky všeho druhu. Tradice se přitom nezmiňuje, že by diváci měli potíž od sebe rozeznat Dobro a Zlo. Je však paradoxní, že tolik opěvované poučení z pohádek v reálném životě nenachází uplatnění. Nejenže dochází k relativizaci těchto zásadních hodnotových protipólů, ale dokonce k naprostému převrácení hodnotových znamének při jejich vnímání. Zlu dokáží lidé nejen přitakat, ale ještě ho vydávat za dobré, potřebné a nevyhnutelné.

 

Jevgenij Švarc: Drak

Názorně to ukazuje jedna taková smutná pohádka, kterou zdánlivě dětskými ilustracemi ve stylu divadelných kulis opatřil Olav Hotovson – divadelní hra Drak z pera Jevgenije Švarce. Českému čtenáři ji letos díky úspěšnému crowdfundingu připomněl nový překlad z překladatelské dílny A nikdy jinak!, do níž kromě Lenky Benešové a Aleny Zbořilové patří i naše redakční kolegyně Eva Romancovová.

Hra představuje stručný, ale o to výmluvnější metaforický obraz přizpůsobování se moci. Město žije pod vládou Draka, který si jednou za čas řekne o jednu z dívek. Tragický rituál je přijímaný s neochvějnou odevzdaností – stejně jako vychází a zapadá Slunce, město je podřízeno Drakovi a jeho rozmarům. Proč na tom něco měnit, když se to jeví zhola nemožné?

Když do města zavítá srdnatý hrdina Lancelot, rozhodne se město od Draka osvobodit a vyzve ho na souboj, ukáže se, že občané po něčem takovém vlastně vůbec netouží. Snaží se Lancelota odradit. Spojuje je strach – z 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Knihy roku 2018

V tomto okamžiku nejčtenější