Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Žijeme v době temného romantismu, emoce a iracionalita převažují, říká režisérka filmu Šarlatán

Agnieszka Holland s Ivanem Trojanem při natáčení. Foto: Cinemart
Agnieszka Holland s Ivanem Trojanem při natáčení. Foto: Cinemart

Tento čtvrtek vstupuje do kin nejnovější snímek světově proslulé režisérky polského původu Agnieszky Hollandové Šarlatán. Psychologická studie českého léčitele, který dokázal fungovat ve všech režimech, byť často v ohrožení vlastního života, je založena na skutečném příběhu. Celý snímek je vystavěn na líčení složité povahy Jana Mikoláška, kterého přesvědčivě zahrál Ivan Trojan.

Aktualizace: Film Šarlatán se stal podle akademiků nejlepším filmem loňského roku a ze sobotního udílení Českých lvů si odnesl hlavní cenu. Režisérka Agnieszka Hollandová získala sošku za nejlepší režii. Ivan Trojan si společně s Magdalénou Borovou (Krajina ve stínu) odnesl lva za nejlepší herecký výkon.

Není to krásný paradox, že se premiéra filmu o léčiteli posunula kvůli epidemii nemoci? Vy sama jste spíše člověk racionální, nebo věříte v náhodu, osud, ve znamení?

Já jsem člověk racionální a díky tomu jsem otevřena iracionálním věcem. Protože víme, že nevíme všechno a že všechno zatím neumíme vysvětlit na úrovni dnešní vědy. Natočila jsem už dříve jeden film o léčiteli a ještě jeden jsem měla v plánu, se Sydneym Pollackem. Mikolášek ale nepoužíval nějaké šamanské techniky, neodvolával se na nadpřirozené duševní síly, spojení s vesmírem a takové věci, spíše měl hlubokou znalost přírody a vynikající intuici, talent na diagnózu. Tu mají i někteří skuteční lékaři, pokud si na ni najdou čas.

Je zajímavé, že se tímto tématem naši filmaři nezabývali více, protože léčitelů tu je dnes snad nejvíc v české historii a jsou běžnou součástí české reality. Nevím, jaká je situace v Polsku…

Také je máme. U nás do toho ale ještě vstoupila katolická církev, takže kromě léčitelů máme navíc ještě exorcisty. A je jich neuvěřitelné množství. To je horší než nějaký bylinkář. My dnes žijeme v době takového temného romantismu. Romantismus byl reakcí na osvícenství, emoce a iracionalita začaly být považovány za důležitější než racionální analýza situace. Vidíme to všude: nedůvěra k oficiální medicíně a oficiální vědě, hnutí proti očkování, která jsou velmi nebezpečná, New Age… Zároveň je to napojené na populisty, kteří také popírají autority, vědu, technokracii a všechno, co racionalita vybudovala. Pro ně je to podezřelé a rádi se toho zbavují. Pravicoví populisté odmítali, že pandemie koronaviru je realita. Všude, kde vládnou autoritářské vlády, se politici

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Film

Rozhovory

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější