Tichá dohoda mezi Lukašenkem a lidem skončila. Za 25 let jsem nic podobného neviděla, říká běloruská novinářka
Běloruská novinářka Galina Mališevskaja je zkušená pozorovatelka. A podobně jako tisíce dalších s napětím sleduje, co se v zemi, kde se prezident Lukašenko po zfalšovaných volbách snaží udržet u moci, děje. O tom, jak ví, že výsledky jsou falešné, proč je v zemi informační chaos a jakou roli v protestech hraje téměř sto let starý portrét ženy, mluvila s Deníkem N.
Ve chvíli, kdy spolu mluvíme (pátek večer, pozn. red.), se objevují zprávy, že do centra Minsku přijíždějí armádní vozy. Viděla jste je?
Zhruba před hodinou jsem se vrátila z centra. Naše hlavní náměstí Nezávislosti bylo zaplněné a lidé si posílali zprávy o vojenské technice, která přijela do centra, pak se vrátila a pak odjela za stadion Dynama, asi pět minut od náměstí.
Nahání vám to strach?
Ne, nemyslím si, že v tuto chvíli je to nebezpečné. Možná dnes v noci nebo zítra v noci to bude těžší. V tuhle chvíli jsou protesty během dne mírné. Během nočních protestů, které začaly v neděli, to bylo horší. Od neděle do středy jsme se opravdu báli, teď je to klidnější. Atmosféra je téměř letní – lidé se procházeli s květy, ženy objímaly vojáky na náměstích.
Co tedy myslíte, že v tomhle všem znamená příchod armády? Znamená to, že se Lukašenko a jeho režim lidí bojí?
Myslím, že ano. Bojí se toho, jací lidé protestují – běžní lidé, dívky, studenti, vědci, učitelé, lékaři, dělníci z velkých závodů. Informace o skutečných výsledcích voleb byly pro různé lidi impulzem k tomu, aby vyšli do ulic. Jsou rozzlobení.
Máme speciální systém Golos na zaznamenávání našich hlasů a více než milion lidí se do něj přihlásilo. Z toho vidíme, že výsledky jsou odlišné od těch oficiálních.
Lukašenko je u moci už šestadvacet let. Proč lidem došla trpělivost teď?
Má to několik důvodů. V první řadě