Zázrak na Visle, kterým Poláci zachránili sebe i Evropu před bolševiky? Spíš remíza, která nic nevyřešila
Před sto lety odrazily polské jednotky s vypětím všech sil útok Rudé armády těsně před branami Varšavy. Pro tuto bitvu z léta 1920 se i u nás vžilo pojmenování „zázrak na Visle“ (přesnější překlad by měl znít „u Visly“) a mnozí Poláci si tehdy její výsledek opravdu vysvětlovali zásahem vyšších sil. A tato interpretace vlastně přetrvala dodnes. Měla ale bitva skutečně epochální význam, jaký se jí přisuzuje?
„Bitva u Tours zachránila naše předky před jhem koránu; je možné, že bitva u Varšavy zachránila střední Evropu a část Evropy západní před mnohem podvratnějším nebezpečím – před fanatickou tyranií sovětů. […] Kdyby sovětské ozbrojené síly přemohly polský odpor, rozšířil by se bolševismus po celé střední Evropě a mohl by klidně proniknout na celý kontinent,“ napsal očitý svědek lord d’Abernon, tehdy člen britsko-francouzské spojenecké mise v Polsku, který varšavské střetnutí označil za osmnáctou (v časovém pořadí) rozhodující bitvu historie.
D’Abernon rozšířil seznam vytvořený britským historikem Edwardem Shepherdem Creasym, jenž roku 1851 publikoval knihu Rozhodující bitvy světových dějin. Za rozhodující považoval takové střetnutí, které by přineslo zásadní zvrat v lidských dějinách, jak jsou zapsány v učebnicích, pokud by skončilo jinak, než jak reálně dopadlo. Jeho seznam začínal bitvou u Marathonu a končil bitvou u Waterloo. D’Abernon k němu připojil bitvu u Sedanu, jež rozhodla prusko-francouzskou válku z roku 1870, bitvu na Marně z roku 1914 a právě bitvu u Varšavy z roku 1920.
Poláci D’Abernonovo hodnocení varšavské bitvy zpravidla považují za nezpochybnitelný fakt, ostatně, skvěle zapadá do jejich historického vědomí, v němž je Polsko považováno za nejvýchodnější výspu a baštu západní civilizace. A zadržení rudých nájezdníků
