Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Unimobuňka bez vody a topení za dvanáct tisíc měsíčně. Jak žijí nejchudší lidé

Ilustrační snímek. Foto: Deník N
Ilustrační snímek. Foto: Deník N

Zákon z dílny poslanců SPD, který má zabránit zneužívání dávek, prošel v červnu prvním čtením ve Sněmovně. Kritici upozorňují, že podobně jako novela, kterou chystá ministerstvo práce, dopadne i na nejchudší lidi, kteří už nyní mají problém sehnat bydlení a často žijí v nevyhovujících podmínkách. Deník N navštívil rodinu, která žije v unimobuňce bez vody a topení poblíž jedné z nejhorších brněnských ubytoven.

Před jednou z brněnských ubytoven sedí několik lidí a popíjejí kávu. Vtom na zídce porostlé břečťanem něco zašustí. „Huš!“ houkne někam do míst těsně nad hlavou návštěvy Pavel (jména rodiny jsou kvůli zachování jejího soukromí změněna, redakce Deníku N je zná, pozn. red.). „Máte tady nějaké zvířátko?“ zasměje se návštěva. „Jojo, to jsou jen potkani. Lítají tady pořád. Ale dovnitř do pokoje si nedovolí. To jste neviděli, jak jsou velcí a jak mají dlouhé ocasy,“ roztáhne Pavel ruce od sebe na půl metru. Popisuje to, jako kdyby vyprávěl, že má doma křečka. Kolem se batolí jeho dvě dcerky, skoro tříletá a roční.

V jedné z nejhorších brněnských ubytoven zakotvila rodina zhruba před dvěma lety. Nejdřív bydleli v hlavní budově, za malý pokojíček s koupelnou, záchodem a kuchyní na chodbě, které se zamykají od devíti večer do pěti do rána, dávali měsíčně sedmnáct tisíc korun. Pak si opravili vedle stojící unimobuňku. Za plechový příbytek bez vody a topení jim majitel měsíčně účtuje dvanáct a půl tisíce. „Je to pro děti lepší, je tu větší klid a soukromí,“ pochvaluje si ale rodina.

Pavel stojí mezi dveřmi v červených montérkách. Pokaždé když jde dovnitř, zuje si boty, aby nenašlapal na čisté linoleum. Vzadu u stěny je velké letiště, kde celá rodina spí, u něj dětská postýlka. Ještě se sem vejdou poličky a mikrovlnka s varnou konvicí. Pro vodu ale musí chodit přes dvůr do hlavní budovy. Elektřinu si sem Pavel natáhl sám.

Něco podobného můžeme dnes už vidět jen v romských osadách na východě Slovenska. Že takto žijí i rodiny s malými dětmi ve druhém největším městě Česka, je překvapující. I na poměry českých sociálně vyloučených lokalit je plechová unimobuňka bez vody a topení s okolo pobíhajícími potkany otřesná.

Podle oslovených sociálních pracovníků z různých částí Česka se situace rodin výrazně zhoršila

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Chudoba

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější