Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nostalgický návrat českých čtyřicátníků k Baltu, který už není studený. Reportáž z Rujány

Foto: Pavel Polák, Deník N
Foto: Pavel Polák, Deník N

Generace dnešních českých čtyřicátníků a čtyřicátnic má kdesi v paměti zasunuté dětské vzpomínky na dovolenou s rodiči u Baltského moře. Jugoslávský Jadran nebyl pro všechny, východoněmecký nebo polský Balt byl přístupnější. Vzpomínky na něj jsou studené, protože v 80. letech bývala léta na baltském pobřeží poměrně chladná, stejně jako mořská voda. To se za posledních třicet let změnilo, stejně jako baltské pobřeží.

Generace těch, kteří byli v 70. nebo 80. letech dětmi, dnes zpravidla zná většinu moří kolem Evropy, především té jižní.

„Do Chorvatska jsme už nechtěli, to už známe dobře. A když jsme s rodinou plánovali, kam vyrazíme v létě, napadlo mě podívat se do Německa k Baltu, kam jsem jezdil s rodiči,“ vyprávěl mi před dvěma lety čtyřicátník Martin. „Chtěl jsem vidět bungalov, kde jsme bydleli.“

Není sám, kdo se na tuto nostalgickou cestu do vlastního dětství rozhodl vypravit.

Pravděpodobnost, že by onen bungalov objevil, je ale mizivá. Východoněmecké baltské pobřeží se od revoluce proměnilo skoro k nepoznání. Investoři ze západního Německa skupovali nemovitosti a lázeňská letoviska v 90. letech rozprodávala pozemky, aby měla peníze na stavbu promenád a opravu obecní infrastruktury.

Baltská rekonstrukce

Jednoduché bungalovy z papundeklů ustoupily hotelům a apartmánovým domům.

Stejně jako v letovisku Baabe na Rujaně. Ještě před deseti lety si tam svůj bungalov opravoval tehdy sedmdesátiletý Hagen. „Jo, to byly časy, tenkrát za

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Německo

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější