Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Ochlaďte se mrazivou detektivkou z pitevního stolu. Je léto a prezidentův krtek mlčí

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Proč oběti a vrazi nejsou jako z románu? Dnes o advokátech mrtvých – ale také o podivném útěku z Běloruska, prezidentské dovolené a pandemii, která umí cestovat časem. Úterý Deníku N shrnuje Magdalena Slezáková.

Den Deníku N

Detektivka do parných dní. Je léto a město tolik rozpálené, že když se spustí déšť, skoro to syčí. Přišel čas líných odpolední a ztěžklé vůně rybníka, čas slunečníků a ovocných koláčů a šustících stran oddechové knihy. A dobré detektivky, ty k letní dovolené tak nějak přirozeně patří.

Takže pro vás taky jednu máme: vlastně ne moc oddechovou, protože je skutečná, nikdo si ji nevymyslel. Ale o to je napínavější. Lenka Vrtišková Nejezchlebová si pořádně do hloubky, tak jak to umí, popovídala se soudním lékařem Tomášem Vojtíškem. Proč oběti a vrazi nevypadají tak jako v románu? Co všechno umí vypátrat advokát mrtvých a jaký je největší strašák na pitevním stole? A proč je dopravní nehoda kolikrát větší oříšek než vražda? To vše a ještě mnohem víc se dozvíte tady a mějte se na pozoru! Místy vás může zamrazit.

Ne že by zrovna teď nebyla trocha té zimy žádoucí. Jestliže vám pitevna k ochlazení nestačila, vězte, že se ochlazuje aspoň mezi Bratislavou a Moskvou. Slovenská vláda totiž vyhostila trojici ruských diplomatů, kteří si z ambasády – stejně jako někteří jejich kolegové v Praze – udělali tak trochu kůlničku na špionáž. O odvetě za zneužití slovenských víz při vraždě v Berlíně vám víc prozradí kolega ze sesterského Denníku N Mirek Tóda.

A dál samozřejmě podrobně sledujeme také skličující dění v povolebním Bělorusku – a teď už také v Litvě. Neboť právě tam se včera za podivných okolností ocitla opoziční prezidentská kandidátka Svjatlana Cichanouskaja.

Po druhé krvavé noci v Minsku, kde represivní úderky Lukašenkova režimu rozháněly protestující, vydala Cichanouskaja dvě znepokojivá prohlášení, která naznačují, že se ocitla pod tvrdým tlakem a má strach o život svých dětí a vězněného manžela. Jedno emotivní prohlášení se slzami v očích, druhé apatické a předčítané z papíru: „Lid Běloruska učinil svou volbu… Bělorusové, vyzývám vás k uvážlivosti a dodržování zákonů… Prosím vás, abyste se neprotivili policii…“

Záchranáři ošetřují muže, který utrpěl zranění při střetech s pořádkovými silami v Minsku. Foto: ČTK

Proč k Bělorusku mlčí prezident Zeman? ptá se v této souvislosti kolega Jan Wirnitzer. „Protože prezident přece má dovolenou. Čas od času ale stojí za to si připomenout, že Miloš Zeman už prakticky nic nedělá, ani když dovolenou nemá… Prezidentovu celkovou slabost přitom ani tolik neodnášejí ti, které počítá za své nepřátele – liberálové, novináři, feministky, zkrátka ona imaginární kavárna –, ale ti, kteří věří, že Zeman hájí jejich zájmy,“ míní ve své příhodné glose.

A zatímco český prezident spoléhá na mlčení, česká vláda spoléhá na armádu – tedy aspoň pokud jde o rychle se blížící volby do krajů a Senátu. Vzpomínáte si, jak se mluvilo o tom, že voliči v koronavirové karanténě se k hlasovacím urnám jen tak nedostanou? Deník N teď získal návrh zákona, kde ministerstvo vnitra zkouší mimořádnou situaci vyřešit a zajistit, aby kvůli pandemii neutrpěla demokracie. Jak se mu to povedlo? Posuďte ve zprávě Hanky Mazancové a Jana Tvrdoně.

Když už jsme u té vlády, vyplatí se podívat i do minulosti: horké léto 2013, poprask na Úřadu vlády a „kauza Nagygate“. Srazila hlavu vládě Petra Nečase a otevřela cestu vládě přátel Miloše Zemana, jak se přezdívalo úřednickému kabinetu Jiřího Rusnoka.

Plyšový Milerův krteček už tehdy vyčkával na svou hvězdnou chvilku, až se jako Jen-šu ocitne v rukou prezidenta Zemana a vystoupí v čínské televizi: ano, byla to právě Rusnokova vláda, která se na vlastní (a prezidentovu) pěst pustila do dnes už pověstného restartu vztahů s Čínou. Dnes zbyla pachuť a skepse. Skrytá zákulisí Česko-čínského objímání pro vás opět odhaluje Jakub Zelenka.

Setkání premiéra Jiřího Rusnoka se zástupci Sekretariátu spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Foto: vlada.cz

Doba nekritického opěvování „čínských investic“ zkrátka minula. A pryč jsou i časy, kdy učitelé měli o jednu starost méně, protože ještě neexistovaly mobilní telefony. Školy mobily žáků horko těžko krotí i během hodin, natož o přestávkách. Ale teď jim podává pomocnou ruku novela školského zákona. Od října mohou školy zakázat mobily právě i během přestávek a nebude jim za to hrozit pokuta od inspekce. Zní to náramně šikovně, tak v čem je háček? Proč se části škol a odborníkům zákaz nelíbí? Dozvíte se v článku Ivy Vokurkové.

Zítra v tištěném Deníku N najdete:

  • Návrat do školních lavic se blíží, ale ministerský návod chybí
  • Nakažený líčí trable s chytrou karanténou: Prosil jsem, ať mě vytrasují
  • Reportáž z Rujány: Nostalgický návrat českých čtyřicátníků k Baltu, který už není studený
  • Kuchařka ze Svatojánu: Nejistot je hodně, měli bychom se naučit vařit ze základních a lokálních surovin
  • Běloruským jazýčkem na vahách jsou ozbrojené síly
  • Ivana Lomová maluje vyprázdněný městský svět, ale bez nasládlých podtónů
  • Toronto posílá brankáře do Jihlavy, místo si bude muset vybojovat

Letem světem

Na vojenském letišti v pražských Kbelích přistál tým českých záchranářů USAR, který od minulého týdne pomáhal ve výbuchy zdevastovaném Bejrútu. Město už nehoří, ale v přeneseném slova smyslu je v plamenech valná část Libanonu. Bilance obětí pořád roste, a přestože vláda včera podala demisi, Libanonci se pořád zlobí. A dál protestují, zatímco do těžce zadlužené země míří 50 tisíc tun potravinové pomoci od OSN.

Na hlavním pražském letišti v Ruzyni zase přistál šéf americké diplomacie Mike Pompeo. Se svým českým protějškem Petříčkem se setkal v Plzni, aby uctili památku konce druhé světové války; českého šéfdiplomata také zajímá bezpečnost a boj s terorismem, premiéra Babiše zase podpora obchodu s USA. Tématem jednání je ovšem rovněž koronavirus – a co se Pompea týče, také „čínská infiltrace“.

Což nás přivádí k tématu TikTok + WeChat. S oběma čínskými sociálními sítěmi to v USA dopadlo bledě a s WeChatem to zatím nadějně nevypadá – koneckonců, používají ho hlavně američtí Číňané, takže se to zjevně nechápe jako tak palčivý problém. Ale plošně populární TikTok bojuje a o něj zas bojují potenciální kupci. Po Microsoftu teď zájem o koupi TikToku potvrdil také Twitter. Kdo má větší šanci? Už brzy to zjistíme, Microsoft chce dohodu s ByteDance (čínským majitelem TikToku) finalizovat do půlky září.

Ještě k těm čínským sociálním sítím: znáte Bilibili? „Čínskou verzi YouTube“ používá každý měsíc kolem 170 milionů mladých Číňanů, ale teď je rozpolcená, popisuje magazín Sixth Tone. Dřevní uživatelé smutně vzpomínají na její „buddhistické“ počátky, kdy prim hrála komunita a zisk byl někde v pozadí. Teď je z Bilibili mainstream, kde se vydělávají těžké peníze a realizují se trollové.

Maskoti Bilibili na srpnovém Expu v Šanghaji. Foto: @哔哩哔哩娘, Weibo via Sixth Tone

Organizační výbor Senátu schválil zahraniční cestu předsedy horní komory Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan. Letět by mělo zhruba devadesát členů delegace, největší část budou tvořit podnikatelé, přítomni budou i zástupci akademické sféry. Cesty se zúčastní i osm senátorů.

Poslední doporučení: datový tým iRozhlasu připravil komplexní a interaktivních grafů plný materiál o koronavirové nákaze u mileniálů. Je to varovné čtení; hlavně mladí čtenáři by měli zbystřit.

A pak je tu kategorie sama pro sebe: Donald Trump. Patrně jste už jeho nejnovější výrok k pandemii zaznamenali, ale jestli náhodou ne, Notes vás o něj nesmí ochudit. Cituji bez komentáře, ať se Trumpova slova zaskví v plné síle:

„Myslím, že jsme dokázali něco úžasného. Kdybychom nezavřeli zemi, měli bychom už milion a půl nebo dva miliony mrtvých lidí… Té nemoci nikdo nerozuměl, protože nikdo ještě nic takového neviděl. Nejbližší věc je v roce 1917, říkají, je to tak? Velká pandemie (španělská chřipka, pozn. red.), což určitě byla strašná věc, kdy přišli o nějakých 50 až 100 milionů lidí. Asi to ukončilo druhou světovou válku – všichni vojáci byli nemocní.“

 

Notes

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější