Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nové Sudety. Zraněné pohraničí za sebou pořád táhne odsun Němců, změnit se to snaží hrstka aktivních lidí

Lucie Poláková a Jindřich Novák učí sociální práci a angličtinu na vyšší odborné škole v Chebu. Před několika lety založili Komunitní osvětový spolek, který se snaží iniciovat dobrovolnické aktivity. Foto: Jana Ustohalová, Deník N
Lucie Poláková a Jindřich Novák učí sociální práci a angličtinu na vyšší odborné škole v Chebu. Před několika lety založili Komunitní osvětový spolek, který se snaží iniciovat dobrovolnické aktivity. Foto: Jana Ustohalová, Deník N

Zraněné a vykořeněné západní pohraničí se z vyhnání německy mluvících obyvatel nevzpamatovalo ani po třech generacích, odsun je tady na každém kroku vidět dosud. Sudety jsou synonymem regionu, který se potýká s chudobou, frustrací a rozpadlými komunitami. Jenže i tady existují místa, kde jsou místní nadšenci aktivní a dělají něco pro ostatní. A často podceňované Sudety pomáhají celé společnosti. Jen to zdejší lidé mají těžší než ostatní a jejich aktivita má různou podobu: někdo zachraňuje kostel, jiný zřídí malé muzeum, další se modlí, debatuje, dobrovolničí nebo postaví krásný dům.

Někdy v roce 1984 pomáhal Jiří Kapr svému kamarádovi opravit dům v sudetském pohraničí. Stál na žebříku, když u něj zastavilo auto, vystoupil muž a s německým přízvukem se zeptal: „To je faš dům? Aš se fratime, budete fiset fšichni.“ Než stihl Kapr zareagovat, nasedl do auta a odjel. Ale příhoda mu vrtala v hlavě tak dlouho, že se vypravil do archivů pátrat, komu patřil nejen dům jeho kamaráda, ale i Kaprových rodičů v Nečtinách na Plzeňsku. A zjistil, že v nich bydleli Němci odsunutí po válce.

„Strašně rád bych toho člověka potkal, protože bych mu chtěl poděkovat. Díky němu dělám

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Reportáž

Česko, Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější