Co škodí české novinařině: Svět se globalizuje, ale zdejší média ovládá provincionalismus
Esej Martina Gromana: Česká média jsou v ohrožení. Slýcháme to často, psali to v novinách, tak to musí být pravda. Minule jsem se zamýšlel nad ústupem od standardů novinářské profese. Novinářství ale v posledních deseti letech prošlo také dalšími zásadními změnami, které ho podstatně ochudily. Dnes o tom, proč je české novinářství v globálním světě stále provinčnější.
Když kolem roku 2008 zmizeli z českých médií zahraniční vlastníci a nakoupili je zdejší podnikatelé, zdálo se, že zásadní bude zánik nezávislé investigace. Skutečně se rozpadly silné novinářské týmy, například v Mladé frontě DNES, a trh se roztříštil vznikem několika malých redakcí, které od té doby s větším či menších úspěchem bojují o existenci a o poměrně malé publikum, které jim zbylo. Pátrací žurnalistika sice nezanikla, ale její dopad výrazně zeslábl.
Změn, které ve svém důsledku přinesl rok 2008, ale bylo více. S deprofesionalizací, o které jsme mluvili minule, úzce souvisí třeba ústup od mnoha tradičních, osvědčených, nicméně nákladných žurnalistických forem a žánrů, například od zahraničního zpravodajství. Vlivem hospodářské krize vydavatelské domy fakticky zrušily své zahraniční zpravodaje. Většinou při tom argumentovaly malým zájmem českého publika o dění ve světě. Jistě, už dlouho o něm v žádné zajímavé podobě taky neslyšelo.
Spokojení ve svém ďolíčku
Většina českých médií