Fámy, dezinformace, stigma… K účtu za pandemii bude třeba připočíst i masivní růst nejistoty a nedůvěry
Komentář Ivety Polochové a Jana Böhma: Škody napáchané pandemií covid-19 se obvykle měří počty nakažených a obětí, případně ekonomickými dopady. K tomu však musíme přidat nejméně ještě jednu. Fámy, dezinformace a stigma spojené s nemocí nabourávají důvěru ve společnosti.
Začátkem dubna svět se znepokojením sledoval, jak počet potvrzených případů nového koronaviru poprvé překročil hranici jednoho milionu. Debaty o vývoji nové vakcíny tehdy rozvířil šéf oddělení intenzivní péče pařížské Cochinovy nemocnice Jean-Paul Mira. V televizní debatě prohlásil: „Mám-li provokovat, neměla by se tato studie provádět v Africe, kde nemají roušky, léčbu ani intenzivní péči? Nějak tak, jak se to dělalo při některých výzkumech AIDS. Na prostitutkách se testuje, protože se ví, že jsou (nákaze) vysoce vystaveny a že se nechrání.“
Výrok se začal bleskově šířit po sociálních sítích a v Africe vyvolal obrovskou vlnu znepokojení. Afričané rozhořčeně upozorňovali, že nejsou pokusnými králíky. Rozhořčení se v některých případech proměnilo v nenávistné výkřiky vůči evropským vědcům a lékařům, kteří v Africe dlouhodobě působí.
A nevyhnulo se ani Lékařům bez hranic. Někteří uživatelé sociálních sítí volali v reakci na Mirovo vyjádření po bojkotu očkovacích kampaní, nebo dokonce útocích na zahraniční zdravotníky.
Přestože se Miro za svůj výrok následně omluvil, zpráva o tom, jak Evropané přemýšlejí o Africe, se ještě nějakou dobu šířila po sítích jako požár. A minimálně na čas se proměnila v reálné komplikace při provádění mnoha očkovacích kampaní, které humanitární zdravotnické organizace v zemích na jih od nás zajišťují.
Mezery ve znalostech vyplňují dezinformace
Případ konkrétně ilustruje zvláštní jev, který sledujeme.