„Filmovka“ se koná pandemii navzdory. Představí Andrzeje Wajdu i nového Slámu

Šestačtyřicátý ročník Letní filmové školy pochopitelně poznamenanala koronavirová pandemie: je posunutý a zkrácený o několik dní a musí dodržovat přísná hygienická opatření. Na pestrosti programu ale virus žádnou viditelnou stopu nezanechal.

LFŠ v pátek večer zahájí festivalová premiéra filmu Havel, slavnostní zakončení se pak ve středu 12. srpna ponese ve znamení světové premiéry snímku Krajina ve stínu režiséra Bohdana Slámy. Předpremiéru bude mít v Hradišti i novinka festivalově úspěšné filmařky Miry Fornayové Žáby bez jazyka s Jaroslavem Pleslem a Reginou Rázlovou v hlavních rolích. Klíčovou sekcí je retrospektiva polského klasika Andrzeje Wajdy (1926–2016), který za šest dekád tvorby vytvořil žánrově i obsahově nesmírně pestrý korpus snímků tvořících jeden z pilířů polské kinematografie.

Podle programové anotace Petra Vlčka má retrospektiva vyzdvihnout spíše básnickou část Wajdova díla: „citlivé přepisy významných děl polských (Reymont, Mickiewicz, Wyspiański, Iwaszkiewicz), ale i světových literátů (Dostojevskij, Bulgakov, Conrad), v nichž se rád hlásí k různým malířským inspiracím (Malczewski, Tetmajer, Matejko, Hopper)“. Slovo „básnické“ je tu poněkud zavádějící, protože mezi Wajdovými literárními adaptacemi vedle sebe koexistují vrcholně lyrická díla jako Březový háj podle povídky Jarosława Iwaszkiewicze i tříhodinová výsostně epická „kláda“ Země zaslíbená na základě předlohy Władysława Reymonta. Výběr z Wajdovy filmografie provedla jeho životní i profesní partnerka Krystyna Zachwatowicz-Wajdová, která bude hostem LFŠ.

Démanty i mramor

Nejstarším zařazeným titulem je adaptace románu Jerzyho Andrzejewského Popel a démant z roku 1958. Jeden z Wajdových nejznámějších snímků je deziluzivním