Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Sto padesát metrů, které nás přiblížily k přistání člověka na Marsu

Statický zážeh prototypu SN5 dva dny před letem. Foto: twitterový kanál Elona Muska
Statický zážeh prototypu SN5 dva dny před letem. Foto: twitterový kanál Elona Muska

Ve středu ráno se nad texaské močály do výšky okolo 150 metrů vznesl objekt připomínající svým tvarem i velikostí silo na obilí. Z jeho spodku tryskal proud ohně. Nejednalo se ale o pohromu pro místního farmáře, nýbrž o nejnovější počin týmu inženýrů SpaceX sdružených okolo miliardáře Elona Muska snažícího se o naplnění ambiciózního plánu osídlit planetu Mars. Od tohoto cíle jsme sice stále velice vzdáleni, ale středeční test nám dokazuje, že jsme právě poposkočili o pořádný kus vpřed.

Elon Musk se nikterak svým plánem dopravit člověka na povrch Marsu a tím udělat lidstvo meziplanetárním druhem netají. Mluví o něm na veřejnosti dlouhodobě, za což si vysloužil řadu posměšků i udivených pohledů.

Musk se skrze svou soukromou firmu SpaceX snaží dosáhnout cíle, kde zatím neuspěly obrovské státní agentury typu americké NASA, evropské ESA či čínské CNSA, které hospodaří s rozpočty v řádech miliard amerických dolarů. Po desetiletí se tak jevilo, že cesta člověka na Mars je pouhým snem, o jehož realizaci se pokusí některá z budoucích generací. SpaceX však ukazuje, že se naplnění tohoto snu můžeme dočkat mnohem dříve.

Cesta na Mars přitom není nic snadného. Potřebujeme nejenom kosmickou loď prošpikovanou složitými technologiemi, která bude schopna k Marsu člověka dopravit, ale i flotilu schopnou na povrch Marsu přemístit desítky až stovky tun životně důležitého nákladu. Bez něho člověk v nehostinném prostředí této planety nemá šanci přežít. K tomu ovšem potřebujeme mít silnou a spolehlivou raketu, která je schopna dopravovat do vesmíru náklad za rozumnou cenu. A tohle byl největší kámen úrazu, se kterým až dosud lidstvo zápasí.

Revoluce SpaceX

Během let 1970 až 2000 platilo, že vynést jeden kilogram nákladu do vesmíru stálo přibližně 18 500 amerických dolarů. Pak se však na trhu objevila společnost SpaceX a přinesla na poli vynášení nákladu do vesmíru revoluci. Jejich částečně znovupoužitelná raketa Falcon 9 dokázala na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravit kilogram nákladu za pouhých 2720 amerických dolarů. Cena vynesení tak poklesla o řád.

Jenže pro cestu na Mars ani tohle nestačí – stále by se s 

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Vesmír

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější