Naprší stejně vody jako dřív, přesto se sucho do Česka vrátí. Hlavním problémem je klimatická změna
Oproti povodním, které se rychle proženou krajem a nechávají za sebou vytopené sklepy, poškozené domy i mrtvé, není sucho tolik vidět. Přichází plíživě a nenápadně. V důsledku ale může mít na lidské životy a ekonomiku větší dopady. Startuje seriál Deníku N, který fenomén sucha popíše v souvislostech a ukáže systémové problémy i kroky, které mohou vést ke zlepšení situace.
Není to v Česku nic nového – na naše území, kterému se kvůli odtoku řek do zahraničí přezdívá „střecha Evropy“, se sucho čas od času vkrádalo po staletí. Upomínají na ně už staré kroniky nebo značky v přírodě, třeba hladové kameny, které se objevují, když hladina řek klesne na historická minima. Poslední suchá etapa se ale od těch dřívějších v mnohém lišila. Byla nebývale táhlá, s různou intenzitou ji zdejší krajina, zvířata a lidé pociťovali zhruba od roku 2015. Dokonce i v letech, kdy pršelo normálně. Podle odborníků tak šlo o největší sucho za posledních pět set let.
To, že současná epizoda sucha od 2015 je nejhorší za posledních 500 let víme, ale tento dopočet vodní bilance (srážky-výpar)stejně vyrazil dech. Změny jsou největší v oblastech s lesy a to je hlavní důvod útoku kůrovce. V nížinách už to špatné bylo, moc zhoršit se to ani nemohlo. pic.twitter.com/IJ2ffcszOo
— www.intersucho.cz (@Intersucho) April 26, 2020
Ačkoliv to jiní experti zpochybňují, protože například zkraje devadesátých let byl nedostatek pitné vody citelnější než dnes, data hovoří jasně: sucho je v Česku kvůli