Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Tvrdí, že spáchal dvanáct atentátů, s praporem uctívá hrdiny. „Pohádkový děda“ vadí veteránům, trestat jej nelze

Miloš Matoušek (vlevo) při vzpomínkové akci k připomenutí památky obětí vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968, která se uskutečnila 21. srpna 2019 před budovou Českého rozhlasu v Praze. Foto: ČTK
Miloš Matoušek (vlevo) při vzpomínkové akci k připomenutí památky obětí vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa v roce 1968, která se uskutečnila 21. srpna 2019 před budovou Českého rozhlasu v Praze. Foto: ČTK

V ruce prapor s vlajkou Českého svazu bojovníků za svobodu, stojí po boku čestné stráže. Při vzpomínkách na válečné veterány je na očích. Miloš Matoušek o sobě vypráví, jak za komunismu vedl paramilitantní odboj, spáchal celkem dvanáct atentátů a provedl více než sto vojenských seskoků. Části veteránů jeho vystupování vadí. O jeho skutcích nejsou doklady a odborníci považují Matouškova tvrzení o své minulosti za nevěrohodná. Podle armády je jeho jednání nepochybně v rozporu s dobrými mravy, ale nikoli trestné.

Praporečníka Miloše Matouška se standartou bojovníků za svobodu můžete zahlédnout každý rok na srpnové pietní vzpomínce na invazi z roku 1968 před Českým rozhlasem. Prapor drží i u vzpomínkových akcí na oběti komunistického režimu či na akcích oslavujících československé a spojenecké letce padlé v bitvě o Británii. Velmi často vystupuje buď jako součást čestné stráže, nebo stojí přímo vedle ní.

Sám Matoušek vypráví, že od padesátých let pod krycím jménem Meč řídil antitotalitní rezidenturu, která rozvracela komunistický režim. A proto je zván na podobné akce. „Byl jsem prvním velitelem paramilitantního útvaru ministerstva vnitra a národní obrany, který byl založen v roce 1952. V roce 1955 jsem byl inaugurován na čerstvě otevřené Letenské pláni, kde jsem převzal za útvar zástavu a šavli,“ popsal Deníku N.

„Za dva roky nato nás fyzicky likvidovali. Chlapi, kteří nás dali dohromady a kteří nám dali výcvik, se ztratili v souvislosti s maďarskými a polskými událostmi,“ dodává s tím, že i z něj se brzy poté stala persona non grata.

Jenže je třeba dodat, že Matoušek se narodil v roce

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější