Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Příroda nám dala čas, abychom se nadechli. Sucho nevyřešíme, ale musíme dát dohromady krajinu, říká bioklimatolog

Bioklimatolog Zdeněk Žalud. Foto: Karolína Poláčková, Deník N
Bioklimatolog Zdeněk Žalud. Foto: Karolína Poláčková, Deník N

Rekordně dlouhá epizoda sucha v Česku zdánlivě skončila, měli bychom se ale připravit na další. O tom, co nás čeká a co mohou dělat jednotlivci, zemědělci či stát, mluví v rozhovoru pro Deník N bioklimatolog Zdeněk Žalud.

Klimatolog Pavel Zahradníček nedávno ČTK řekl, že o konci epizody sucha, která trvá od roku 2015, zatím mluvit nemůžeme, a to ani po dvou nadprůměrně deštivých měsících. Jak to vidíte vy?

Velice podobně. Kolega se coby klimatolog dívá na teplotu vzduchu nebo množství srážek z dlouhodobého hlediska. Aby klimatologové dokázali říci, jak se klima vyvíjí, sledují ho v dlouholetých řadách, minimálně v třicetiletých intervalech. Takže dva měsíce deště po dlouhé epizodě sucha pro ně z pohledu desítek let vůbec nic neznamenají.

Já jsem zemědělec, specializací bioklimatolog – zabývám se vazbou klimatologie a meteorologie na rostliny, hlavně na polní plodiny. A z okamžitého, aktuálního, meteorologického pohledu letošní léto (rozhovor vznikl na přelomu července a srpna, pozn. red.) ukončilo suchou epizodu a vody je v půdě dost.

To zní jako dobrá zpráva.

Opatrně. Ze zemědělského úhlu pohledu skutečně můžeme konstatovat, že půdní profil je v polovině července nasycen nejvíc za posledních asi pět let. Až na jednu velkou výjimku, což je oblast severozápadních Čech: Rakovnicko, Slaný, Litoměřicko, Kladensko.

Naopak na Moravě si zemědělci v poslední době stěžují, že vody je až příliš! V druhé půlce července mělo být u některých plodin téměř po žních, ale zrno bylo vlhké a na mnoha polích se nedalo kvůli rozbahněné půdě například do pšenice či řepky se sklízecími stroji vjet. Zvláště na svazích je to velmi nebezpečné. Nezbývalo než počkat na vhodné podmínky. V nižších polohách byla místy pšenice a řepka přezrálá. Jelikož je nešlo sklízet, snížila se jejich kvalita. Ale i tak celkově v Česku bude sklizeň hlavních plodin v porovnaní s posledními roky nadprůměrná.

Říkáte, že extrém vystřídal extrém.

Toto ale není nic neobvyklého. Už v minulosti jsme si všimli, že suchá epizoda bývá velmi často ukončena až povodněmi. A už před mnoha lety jsme varovali, že změna klimatu, která přichází, přináší především hydrometeorologické extrémy: sucho, povodně a jiné.

Mnoho lidí si ale říká: vždycky tady přeci byla sucha a povodně.

Jde ale o to, s jakou intenzitou se střídají a kolik máme takzvaných normálních let. Za posledních třicet let stěží najdeme rok, který by byl z pohledu posledního tisíciletí „normální“, bez extrémů.

To je tedy jasný důkaz změny klimatu, která se na našem území v poslední době nejvíc projevuje suchem?

Jasný důkaz přináší především naměřená data – klimatologické řady, kde vidíme, že se nám mění a roste průměrná teplota. Kdyby chtěl někdo jiný důkaz, apeloval bych na pozorování přírody a zdravý selský rozum: vzpomeňte si

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Sucho mění Česko

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější