Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ze snu do skutečnosti. Nejlépe hodnocené muzeum v Česku slaví pět let

V současnosti jsme hodnoceni jako nejlepší muzeum v Česku a jako 6. nejlepší atrakce v Praze, hned za Pražským hradem a Staroměstským náměstím, říká Terezie Křižkovská. Foto: Richard Špůr
V současnosti jsme hodnoceni jako nejlepší muzeum v Česku a jako 6. nejlepší atrakce v Praze, hned za Pražským hradem a Staroměstským náměstím, říká Terezie Křižkovská. Foto: Richard Špůr

Tři studenti filmové vědy založili před pěti lety filmové muzeum, které trochu drze nazvali „Národní“. Dnes mají stálé sídlo v centru Prahy a na TripAdvisoru jsou nejlépe hodnoceným muzeem v Česku. Z původně studentského projektu se stala instituce, která cítí odpovědnost vůči návštěvníkům i zaměstnancům. Přesto pořád žije hlavně z energie svých tvůrců Adély Mrázové, Terezie Křižkovské a Jakuba Jiřiště. V rozhovoru mluví o tom, co všechno přerod v instituci znamená, čím je inspirují muzea v zahraničí a proč jsou ta česká pořád trochu ospalá. Plán do budoucna mají jasný. „Musí to nás i návštěvníky bavit. A tak budeme vymýšlet stále lepší cesty, jak v muzeu kreativně poznávat film,“ říkají.

Jak jste si představovali Národní filmové muzeum, když jste začínali?

Adéla: Někdy v roce 2012 nás poprvé napadlo, že v Česku filmové muzeum chybí. Dělali jsme tehdy společně projekt o východoevropském sci-fi ve filmu. A chystali jsme další grant na jeho pokračování. Tehdy nás ale všechny chytil nápad s filmovým muzeem. V poslední chvíli jsme se rozhodli žádost změnit a usilovat o podporu jeho vzniku. Představu jsme měli, řekněme, dost teoretickou.

Terezie: Měli jsme plán, že se dají dohromady Národní filmový archiv, který má filmy, Národní technické muzeum, které má exponáty, a Univerzita Karlova, která má chytré hlavy. A že dohromady založí novou velkou instituci Národní filmové muzeum. A my to celé budeme za univerzitu koordinovat a napíšeme libreto.

Adéla: Měli jsme v hlavě muzeum s výstavní plochou 5000 m2, které vystaví vše od historie filmu po principy jeho tvorby. Konzultovali jsme to skoro s každým, od ředitelů muzeí a galerií přes vědce až po filmaře. Dokonce nám studenti architektury kreslili návrhy, jak přestavět stávající budovy, anebo postavit novostavbu. Mysleli jsme, že to bude super, že budeme s takovou diplomkou chodit a dostaneme na ni ten barák.

Jak to dopadlo s grantem?

Adéla: Ten první jsme nedostali. Ovšem náš návrh byl, že budeme cestovat po světě, poznávat muzea a potom založíme to svoje. Takže je trochu jasné, proč to na akademické půdě nedopadlo. Cestovali jsme tedy za své a zároveň si vypsali na filozofické fakultě seminář, kde jsme začali vystavování filmu promýšlet.

Jakub: A pak jsme narazili na grant Evropské unie Mládež v akci a dostali ho. Podmínkou byl praktický výstup. Hned bylo jasné, že to bude výstava.

Zakladatelé Národního filmového muzea – zleva Terezie Křižkovská, Jakub Jiřiště a Adéla Mrázová. Foto: NaFilM

Co jste chtěli vystavit?

Adéla: Původně jen

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější