Deník N

Šance na oddlužení výrazně stoupne, říká poslanec Výborný. Úplně pro všechny ale nebude

Už na konci tohoto týdne mají poslanci rozhodnout o největších změnách v osobním bankrotu od jeho zavedení před deseti lety. S novelou insolvenčního zákona, která měla výrazně usnadnit oddlužení, přišel ještě bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Poslanci se však chystají podpořit pozměňovací návrhy, které původní záměr zpřísňují. Deník N o nich hovořil s Markem Výborným (KDU-ČSL), předsedou sněmovního podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení.

Co říkáte na výrok Daniela Hůleho z organizace Člověk v tísni, podle něhož lidovci nechtějí snadnější oddlužení? Frustrovaní dlužníci podle něj častěji volí ANO, SPD a KSČM, takže chápe, že tyto strany si moderní insolvenční zákon nepřejí, ale pozastavuje se nad postojem KDU či TOP 09, které na frustraci dlužníků doplácejí ztrátou podpory.

Marek Výborný

Není pravda, že lidem nechceme pomoci. Máme ale ambici přijmout novelu, která bude vyvážená a zohlední na jedné straně oprávněné požadavky seriózních věřitelů, na druhé straně zájmy zodpovědných dlužníků.

S Danielem Hůlem se znám, mnohokrát jsme to spolu konzultovali. On to samozřejmě vidí z pohledu člověka, který se věnuje práci s dlužníky – v tomto smyslu je to pro mne trochu extrémní pohled, extrémně prodlužnický. Stejně jako když hovořím se zástupci bankovních asociací a podobně, je to zase výrazně prověřitelský pohled. Snažili jsme se proto připravit vyvážený kompromis.

Jak byste popsal nejvýraznější zlepšení, které novela – ve vámi prosazované verzi, která má největší šanci na schválení – přinese z pohledu dlužníků?

Dosud musel dlužník hned na začátku přesvědčit soud, doložit, že dokáže během pěti let splatit alespoň 30 procent dluhu. Jinak neměl šanci do procesu oddlužení vůbec vstoupit. To je důvod, proč je dneska v oddlužení 20 tisíc lidí ročně, a ne víc. Teď dojde k základní změně filozofie při vstupu. Stát přichází s otevřenou náručí, obrovským dobrodiním, když na začátku dá šanci všem.

Jako lidovci jsme podpořili i pozměňovací návrh, který ruší horní bariéru pro možný vstup do toho procesu. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán původně – jako jakýsi ústupek – navrhoval, že výrazně snadnější oddlužení bude možné jen u dluhů do tisícinásobku existenčního minima, což je dnes 2,2 milionu korun. Se současným ministrem Janem Kněžínkem jsem se dohodl, že vláda na té hranici nebude trvat. Přinášelo by to jen problémy v praxi u částek těsně kolem té hranice, navíc ta částka je vlastně virtuální, protože medián dluhů dosahuje úrovně mezi 600 000 až 800 000 korunami.

Opravdu bude moci do oddlužení vstoupit kdokoliv? Tedy kdo má alespoň zhruba 1 100 korun měsíčně na odměnu insolvenčnímu správci, jak to navrhoval exministr Pelikán? Poslanec Patrik Nacher (ANO) prosazuje, aby dlužník měl alespoň stejnou částku na splátky věřitelům – v součtu by tak šlo alespoň o 2 200 korun měsíčně…

Tuto podmínku jsme podpořili, právě kvůli té snaze o vyváženost. Pokud by dlužník platil jenom insolvenčního správce, nebylo by to dobře. Znamená to splatit věřitelům alespoň něco přes 60 tisíc korun za pět let – to není nic dramatického a já opravdu nevěřím, že by zodpovědnému dlužníkovi zabránilo v oddlužení.

Jako lidovci podpoříme i vstřícné návrhy směrem k důchodcům nebo lidem s handicapem ve třetím a čtvrtém stupni. Bez dluhů by mohli být už za tři roky místo pěti. Přestože vnímáme i obavu, že to bude zneužitelné.

Kromě těchto výjimek by to znamenalo splatit kolem 65 tisíc korun insolvenčnímu správci a alespoň stejnou částku věřitelům, takže v součtu 130 tisíc během pěti let. Těch 65 tisíc může být pro někoho o dost méně než dosavadní vstupní podmínka, tedy uhradit 30 procent dluhu. U nižších dluhů to ale naopak může znamenat vyšší vstupní bariéru než dosud, protože ta částka bude stanovena pevně.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Exekuce

Oddlužení a osobní bankrot

V tomto okamžiku nejčtenější