Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Beze zbraní v ústavě se neobejdeme, ale větší ochrana týraných žen klidně počká. Tak to chodí, když vládnou muži

Andrej Babiš se vyhnul pokutě za střet zájmů, z nejnovějších informací ale vyplývá, že by ho mohl čekat vážnější problém. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Andrej Babiš se vyhnul pokutě za střet zájmů, z nejnovějších informací ale vyplývá, že by ho mohl čekat vážnější problém. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Komentář Pavla Houdka: Dvě překvapivá stanoviska vlády z poslední doby ke dvěma kontroverzním dokumentům ukazují, jakým směrem se odvíjí její uvažování o lidských právech.

První dokument vláda – navzdory stanovisku legislativců i jednotlivých resortů – podpořila. Šlo o senátní návrh zákona o změně ústavy, který by měl zakotvit nové ústavní právo bránit život svůj i jiného člověka i se zbraní.

Druhý dokument vláda z programu jednání stáhla a tím ho odsoudila k dalšímu nekonečnému čekání a „vyhnívání“. Šlo o úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, která u nás čeká na ratifikaci již od roku 2016 (tehdy ji Česko jako jedno z posledních podepsalo).

Senátní návrh změny ústavy se týká zhruba tří stovek tisíc lidí. Tolik je u nás držitelů zbrojních průkazů. Byť se v návrhu nemluví přímo o zbraních střelných, je na prvním místě řeč právě o nich. Ostatně zájmy držitelů zbrojních průkazů se zaštiťují i autoři masivní petice, kterou na podporu tohoto návrhu sepsali a za jehož přijetí intenzivně lobbují.

Žen je mezi držiteli zbrojních průkazů pouhých deset procent; můžeme tedy bez nadsázky mluvit o mužské záležitosti. A také téměř výlučně o záležitosti lidí, kteří na to mají peníze. Pořízení zbrojního průkazu i samotné zbraně, dále pak střelivo, pravidelný trénink – to vše nestojí málo a zdaleka ne každý si to může dovolit.

Vládou, v níž výrazně převažují muži, prošel senátní návrh nakonec hladce. Navzdory nesouhlasnému stanovisku legislativců z ministerstev i názoru expertů na ústavní právo, kteří se shodují, že zákon je paskvil, jenž v lepším případě nic nového nepřinese a v tom horším situaci znepřehlední. Právo bránit svůj život (ale oproti senátnímu návrhu navíc i zdraví a majetek) se zbraní v ruce je totiž součástí našeho právního řádu už dávno.

V nejlepším případě jde tak o symbolický krok – ostatně tak o něm hovoří i autoři návrhu a petice na jeho podporu. Mezi řádky na sebe pak pomrkávají, že jde přeci o to, dát pomocí ústavního dodatku symbolickou facku Evropské unii, která chce regulovat civilní držení některých typů vojenských a historických zbraní a jejich doplňků. Ústavní dodatek se tak stal spíše symbolem odporu proti Unii.

Symbolika pokaždé jinak

Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí neboli podle místa vzniku také Istanbulská úmluva se také týká stovek tisíc lidí – minimálně sto sedmdesáti tisíc ročně.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější