Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Karanténu řídí Babiš, Trikolóra nabírá poslance. Začíná být horko

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Touto dobou bychom měli mít okurkovou sezonu a vděčně přijímat fotografie bizarní zeleniny, jež nám zašlou čtenáři. Jenže – kdepak.

Namísto toho se v Česku zhoršuje epidemiologická situace, ač nemocných včera večer rapidně ubylo; vláda projednává chytrou karanténu 2.0, čímž naznačuje, že nějaká předchozí verze existovala; v Mekce se scházejí první účastníci letošní přísně regulované poutě hadždž; a horko opravdu bude, zítra přes třicet, ČHMÚ k tomu vydal výstrahu. Dnešní události pro vás sleduje Petr Koubský.

Vláda se dnes zabývá „chytrou karanténou 2.0“. Projednávaný materiál předem získali a četli Lukáš Prchal a Jan Tvrdoň. Zamýšlený systém je složitější než předchozí, má zahrnovat více různých nástrojů, ačkoli hygienici zpravidla nepracovali ani s těmi v předchozí verzi a namísto toho spoléhali na své vlastní metody trasování na základě osobního pohovoru s nakaženou osobou. V čele systému bude řídicí a výkonný výbor vedený hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou, ten se bude zodpovídat osmičlennému orgánu, v jehož čele je premiér Babiš. Za pozornost v této souvislosti stojí též včerejší přehodnocení počtu nemocných a uzdravených: po statistickém auditu klesl počet aktivních případů nákazy z 5254 na aktuálních 3734, tedy o třetinu. Přejme staronovým řídicím orgánům další takové úspěchy.

S biochemikem Janem Konvalinkou jsem si o covidu-19 povídal nedávno já, měl to být úvodní rozhovor bilančního cyklu „Tváře koronavirové krize“. V sérii sice budeme pokračovat, ale její zamýšlený motiv – máme to na chvíli za sebou, pojďme si vydechnout a bilancovat, co se vlastně zatím stalo – zřejmě neobstojí. Jan Konvalinka, prorektor Univerzity Karlovy, vedoucí výzkumné skupiny v ÚOCHB AV ČR a neúnavný popularizátor vědy (mimochodem, jak to stihne? Na rozdíl od premiéra, o ministru Havlíčkovi nemluvě, prý spí normálně) patří do nejužší skupiny českých vědců, kteří o koronaviru a epidemii vědí opravdu hodně. Má tedy plné právo hodnotit.

Co nejdůležitějšího řekl? Podle mne toto: „Nacházíme se na nepříjemné hranici mezi strašlivou smrtící epidemií a banální, málo nebezpečnou nakažlivou respirační chorobou. V tom prvním případě není celkem co řešit, nikdo nebude protestovat, všichni se izolují a zastavíme to. V tom druhém trochu vzroste celková úmrtnost, ale není to nic dramatického a žádná zvláštní opatření to nevyžaduje. My jsme uprostřed.“ To stojí za zamyšlení, že?

Čína zrušila americký konzulát ve městě Čcheng-tu centru provincie S’-čchuan. Jde o odvetu za obdobný krok, jehož se dopustila americká strana uzavřením čínského konzulátu v Houstonu. Napětí mezi USA a Čínskou lidovou republikou stále roste. Projev amerického ministra zahraničí Mika Pompea, který s uzavřením konzulátu souvisel, připomíná podle autorky našeho článku Magdaleny Slezákové rétoriku z doby studené války. Tehdy ovšem soupeřem Ameriky nebyla mocná, průmyslově a technologicky vyspělá Čína, ale sovětský obr na hliněných nohou, byť po zuby ozbrojený. V každém případě – mimo samotných ambasád mají Čína a USA v zemi protivníka ještě po čtyřech konzulátech. Geopolitické Člověče, nezlob se může zatím pokračovat.

Strana Trikolóra se neúčastnila voleb, přesto má v Poslanecké sněmovně už tři zástupce: svého zakladatele Václava Klause ml., Zuzanu Majerovou Zahradníkovou (oba odešli z ODS) a nejnověji též Terezu Hyťhovou, která opustila SPD. Okamurova strana takto přišla už o čtyři poslance, jednoho naopak získala – posílil ji Jaroslav Foldyna, který na jaře odešel z ČSSD. „K tomuto kroku jsem směřovala delší dobu, tak jak jsem více a více poznávala skutečnou podnikatelskou podstatu SPD,“ řekla Hyťhová reportérce Deníku N Báře Janákové (na článku se podílel ještě redaktor Jan Tvrdoň). Hyťhové se v Trikolóře líbí například snaha o zrušení inkluze ve školství. Přestupem posílila rivalitu mezi oběma stranami. Ty se navzájem obviňují například ze sympatií k Evropské unii.

Andrej Babiš neodevzdal firmy do svěřenských fondů jen v Česku. Stejný mechanismus byl nucen použít v Německu, Polsku, Irsku, Slovinsku, na Slovensku a ve Velké Británii. Stejně jako u nás, ani tam ale nefunguje příslušný zákon dokonale a navíc v každé zemi jinak. Ve své analýze to vysvětluje Jan Moláček.

Kolik bylo československých obětí druhé světové války? Ve škole se děti stále učí stejné číslo – 340 až 360 tisíc – jeho interpretace je ale složitá. Zcela jistě není pravda, když někdo řekne, že to bylo „360 tisíc Čechů“. Což se dnes z propagandistických důvodů občas děje. Přesně a objevně to analyzuje Jan Wirnitzer.

Co zmůže diplomat Rudolf Jindrák pro uhlazení česko-ruských vztahů a pro hájení českých zájmů v Rusku? Zatím se zdá, že skoro nic, píše ve svém komentáři Michael Romancov. „Svými výroky ukazuje, že mocenské politice Kremlu příliš nerozumí. První návrhy a teze, které zveřejnil, jsou obecné, banální, a v některých případech dokonce vzbuzují obavy,“ říká o Jindrákovi.

Vysílá Studio N! Po celý červenec v našem podcastu uslyšíte vybrané články Deníku N v podání herců pražského Divadla pod Palmovkou.

A ještě si připomeňme náš nejčtenější článek posledních sedmi dnů. Napsaly ho Hana Mazancová a Bára Janáková. Jde o neobyčejný příběh filmu, který nikdy neexistoval, ale stál spoustu peněz. Poslední z Aporveru!

Co najdete v úterním tištěném vydání Enka:

Na titulní straně připomínáme, kolik dětí by potřebovalo psychologickou a psychiatrickou radu a pomoc – jenže ji momentálně nedostanou, protože odborníků je málo a Linka bezpečí je přetížená. Kromě toho si v úterních novinách můžete přečíst:

  • Jak si vysvětlit vládní záměr dvoumiliardové reklamní kampaně v médiích a proč prozatím zmizel ze světa;
  • Co se vám může stát, když nezačnete včas s léčbou boreliózy;
  • Proč se Evropské komisi pro telekomunikační sítě nelíbí podmínky chystané české aukce frekvencí pro 5G sítě;
  • Kvůli komu přicházejí na Faerské ostrovy ženy z Thajska a Filipín;
  • Jaké kroky americké politiky způsobily, že se Írán sbližuje s Čínou;
  • Čím připomíná nejvyšší hora planety lunapark a proč je správné i v Himálaji lézt alpským stylem;
  • Kdo byl doopravdy Zikmund Lucemburský a co musel podstoupit, než mu jeho království otevřelo brány;
  • Jak vypadá pražské bienále Ve věci umění, kde nechybí Marina Abramović, ale ještě víc zaujmou daleko méně známé umělkyně a umělci;
  • Zda se českému mužskému basketbalu podaří navázat na skvělý loňský úspěch – šesté místo na mistrovství světa.

Několik maličkostí odjinud

Prý rostou houby. Nevím, jak v českých lesích, jejich sběr nepatří mezi má hobby (proto také nikdy nebudu mít úspěch mezi hardcore vlastenci), ale každopádně rostou v okolí Černobylu. Vzorek tamních hub se nachází na Mezinárodní vesmírné stanici. Zdá se totiž, že některé houby dovedou pohlcovat radioaktivitu a využívat ji jako energii ke svému růstu. A NASA se zajímá, zda by takového efektu nešlo využít jako radiačního štítu chránícího astronauty při cestě na Mars. (Je to lepší představa než většina sci-fi, které jsem poslední dobou četl, zvlášť když domyslíte, co ta houba může provést posádce někde v polovině cesty.)

Houby zaujaly také Tylera Cowena.

Analogii ISS, „Mezinárodní vesmírnou stanici, ale pod vodou“, chtějí Francouzi postavit v Karibiku.

A když jsme u sci-fi: soukromým osobám v USA chodí z Číny nevyžádané balíčky obsahující semena, ale není jasné čeho. Četli jste Den trifidů?

Skoro dvě třetiny Američanů zastávají politické názory, o nichž se bojí mluvit.

Zemřel Ronald L. Graham, matematik, který vymyslel největší číslo na světě. (Ano, takto formulováno je to nesmysl. Tedy přesněji: největší číslo, které má v matematice nějaké praktické použití.)

Pro ty, kdo už mají čtení dost, dvě videa

Kočky pomáhají raněnému psovi přejít silnici (díky za tip: Petra Procházková).

Hurikán Hanna boří „Trumpovu zeď“ mezi Texasem a Mexikem (díky za tip: Jana Ciglerová).

A citát závěrem

Proska se ani neptal, zda civilista ten den něco jedl, to pro něho bylo samozřejmé. Tomuto omylu podléhají všichni hlídaní: je pro ně samozřejmé, že hlídači jsou na tom líp.
– Siegfried Lenz: Přeběhlík

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Pointa N

Nezařazené

V tomto okamžiku nejčtenější