Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Divné ovoce, kterému lezly oči z důlků. Proč Americe na životech černochů nezáleží?

Prakticky neexistuje období dějin Spojených států, během něhož by na životech, potažmo občanských a lidských právech černochů, záleželo. Foto: Chris Henry
Prakticky neexistuje období dějin Spojených států, během něhož by na životech, potažmo občanských a lidských právech černochů, záleželo. Foto: Chris Henry

Esej Jana Beneše: Na životech černochů záleží. Proč si novodobé hnutí za občanská a lidská práva (nejen) Afroameričanů vybralo právě tento slogan? Protože odkazuje na neoddiskutovatelný fakt dějin Spojených států – prakticky neexistuje období, během něhož by na životech, potažmo občanských a lidských právech černochů záleželo.

V roce 1939 začala jazzová zpěvačka Billie Holidayová přidávat na konec svých vystoupení novou píseň s názvem Strange Fruit (Divné ovoce). Ta se stala během několika týdnů senzací a jednou z dodnes nejznámějších skladeb kritizujících násilí proti Afroameričanům.

Divné ovoce totiž s děsivou barvitostí vystihuje strach z všudypřítomné hrozby a krutosti lynčování: „Stromy na jihu nesou divné ovoce. Krev na listech a u kořene krev, černá těla se houpou v jižním vánku… divné ovoce visí z topolů. Idylická scéna z galantního jihu: oči lezou z důlků, ústa jsou zkřivená. Vůně magnolií, sladká a svěží, a do toho zápach spáleného masa.“

I proto píseň v roce 1965, tedy na vrcholu vlivu hnutí za občanská a lidská práva Afroameričanů, znovu nazpívala Nina Simoneová v mrazivě minimalistické verzi, aby poukázala na skutečnost, že na životech černochů stále nezáleží.

V 60. letech totiž ještě zintenzivnil rasově motivovaný teror proti Afroameričanům: ať už se jednalo o výbuch kostela v Birminghamu v Alabamě v roce 1963, při němž zahynuly čtyři afroamerické dívky, chladnokrevnou vraždu Medgara Everse, veterána druhé světové války a dlouholetého bojovníka za občanská práva, nebo lynčování tří aktivistů (jednoho Afroameričana a dvou bělochů) z Kongresu za rasovou rovnost (Congress of Racial Equality) v Mississippi. Dav lynčujících tehdy zorganizovali a řídili místní šerif a jeho zástupce.

Na politických právech černochů nezáleží

Dějiny rasově motivovaného násilí v USA však mají více vrstev a podob než jen ze stromů visící těla, bílé kápě Ku-klux-klanu či policejní obušky.

Jejich prvopočátek lze nalézt hned po konci občanské války právě v reakci na vítězství Severu. Na životech černochů totiž nezáleželo nejen během období otroctví, ale ani po

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější