Deník N

Při porodu se symbolicky setkáváte i se smrtí. Když přijde dítě na svět, musíte jen mlčet, říká asistentka

Kristina Neubertová Zemánková. Foto: archiv K. Zemánkové
Kristina Neubertová Zemánková. Foto: archiv K. Zemánkové

Vánoce jsou svátkem rodiny a oslavou narození. Hned po matkách ví o rození dětí nejvíc porodní asistentky. „Podstatou tohoto svátku je, že se právě na Vánoce narodilo dítě a všichni se na ně přišli podívat a prožít to spolu. Možná to je ten důvod, proč chceme Vánoce prožívat společně s rodinou, tu oslavu narození miminka. A také hodně vánočních zvyků je o pospolitosti rodiny a komunity,“ říká komunitní porodní asistentka Kristýna Neubertová Zemánková z Olomouce.

Za svou praxi jste byla u více než čtyř set porodů, doma i v porodnici. Které momenty vám nejvíc utkvěly?

Často vzpomínám na chvíle, kdy se něco zlomí. Porod třeba nejde dobře, jako by žena potřebovala ještě něco v sobě nechat dozrát a dořešit, přitom by už mohl být dávno u konce. Pak se najednou něco stane a ona porodí – to jsem zažila opravdu mockrát, takové kouzlo. A taky je pro mě nádherné vidět první chvíle, vteřiny prvního přivítání matky s dítětem. Všechny ženy se chovají velmi podobně. Člověk v tom okamžiku, kdy se narodí dítě, musí jen mlčet a nechat je oba být. Pro ně dva přestane existovat celý vesmír, žena je totálně vpitá do svého dítěte, vnímá ho celou bytostí. Vždycky se až stydím na to dívat. Jen tak po očku, protože je to tak intimní, silné, nádherné, pokaždé mě to znova dojme.

Jak se dnešní porod liší od toho před dvěma tisíci lety?

Pokud jde o fyziologii porodu, jak pracuje tělo ženy, když do toho nezasahujeme, neliší se. Děti se rodí všude na světě pořád stejně. Velký rozdíl je ale v tom, jak přistupujeme k porodu dnes a tehdy. Protože tehdy bylo normální rodit děti, byla to běžná záležitost. Dnes se děti rodí v porodnicích, většina lidí před narozením svého prvního dítěte

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

V tomto okamžiku nejčtenější