Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Reportáž z unikátní brněnské čtvrti: Paneláky šetří víc než polovinu tepla, voda ze střech plní jezírko v parku

Jezírko s dešťovou vodou v parku „Pod Plachtami“ v brněnském Novém Lískovci. Foto: Karolína Poláčková, Deník N
Jezírko s dešťovou vodou v parku „Pod Plachtami“ v brněnském Novém Lískovci. Foto: Karolína Poláčková, Deník N

Ranní slunce se opírá do vysokých hradeb paneláků brněnského sídliště Nový Lískovec. Začíná další horký letní den, čtvrť na jihozápadním okraji města je ale na extrémy počasí připravená: za poslední dvě dekády se postupně proměnila v „klimaticky zodpovědnou městskou část“, kde se snaží šetřit energiemi i vodou. Přinášíme další díl seriálu Sucho mění Česko.

V bytovkách rozesetých na jižním svahu by ještě před pár lety bylo v těchto dnech k nevydržení. Původně zanedbané paneláky ale prošly generální přestavbou do nízkoenergetického standardu: v zimě ušetří i 65 procent tepla oproti původnímu stavu, v létě je zase obálka chrání před parnem.

Sídliště ochlazuje několik zelených střech, popínavé rostliny, stromy… A park „Pod Plachtami“ s jezírkem napuštěným dešťovou vodou, která sem stéká ze střech paneláků. Nechybí ani průlehy, kde se „dešťovka“ vsakuje, či květnatá louka.

Přerod čtvrti přitom začal dlouho předtím, než se v Česku začalo zhusta mluvit o suchu a změně klimatu – na konci devadesátých let, kdy mladým rodinám na sídlišti vadilo, že je venkovní prostranství zanedbané a že se v dezolátním stavu nacházejí i byty, které po revoluci získalo město a předalo je radnicím svých částí.

„Zvenku ošuntělá fasáda, umakartová jádra, mravenci faraoni,“ vyjmenovává nad kávou na radnici městské části starostka Jana Drápalová (Zelení). „Bydlela jsem v tom, takže vím, o čem mluvím. Ale hlavně byly energeticky velice špatné. Když jsme si poprvé nechali udělat termovizní snímkování, pod oknem přes panel zářil teplý flek – radiátor topil ven a ohříval panel,“ líčí starostka.

Tehdy si s dalšími rodinami ještě jako zastupitelka řekla, že pokud se mají domy opravit, tak pořádně. Nestačí je obalit deseticentimetrovou vrstvou polystyrenu, ale je třeba do nich víc seknout: vyměnit okna, topení, elektroinstalaci, zrekonstruovat bytová jádra. Aby byla výsledná úspora tepla znát a vydržela dlouho.

Na místě parku měl původně stát další panelák. Foto: Karolína Poláčková, Deník N

Ačkoliv v prvé řadě nešlo o klima, čtvrť tím svou uhlíkovou stopu snížila. „Měla jsem spočítané, že kdyby se veškerý bytový fond v celém Česku zateplil nebo zmodernizoval způsobem, jak jsme to udělali my, Česká republika by téměř splnila své klimatické závazky. Měla by je vyřešené jen úsporami energií na bydlení!“ upozorňuje Drápalová.

Často stačí nápad

Postupně se víc než desetitisícová čtvrť proměnila v místo, kam se jezdí lidé z Česka i zahraničí inspirovat, jak přizpůsobit města měnícímu se klimatu a s ním souvisejícímu suchu. A jak může město ušetřit energie a snížit svou uhlíkovou stopu, čímž pomůže samotnou změnu klimatu zmírňovat. Za své snahy o proměnu panelového sídliště v ekologicky odpovědnou městskou část dostala starostka Drápalová letos v červenci ekologickou Cenu Josefa Vavrouška.

„Jsou to často drobnosti. Ale pokud je uděláte plošně, mají v součtu velký efekt. Stačí jen nápad,“ říká Drápalová, která stojí v čele Lískovce už páté volební období a za změnami do velké míry stojí.

Z nízkoenergetické budovy radnice se vydáváme na procházku čtvrtí. „Toto je typický štěrkový záhon, vydrží šílená vedra,“ ukazuje na rozkvetlou zahrádku plnou levandulí, kohoutků a vysokých lučních trav hned vedle radnice. „Dřív tu byl obyčejný

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Sucho mění Česko

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější