Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Byl jsem v osmi tisících bytů. Netušíte, v jaké bídě lidé žijí, říká záchranář Samek

Vít Samek pracoval na záchrance třináct let. Sám o sobě říká, že je zdravotní sestra. „Rozesměje to vždycky děti. Dospělí si mě pak umějí líp zařadit,“ podotýká. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Vít Samek pracoval na záchrance třináct let. Sám o sobě říká, že je zdravotní sestra. „Rozesměje to vždycky děti. Dospělí si mě pak umějí líp zařadit,“ podotýká. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Před rozhovorem se zdvořile zeptal, jestli nevadí, že bude kouřit. „Kolik cigaret kouřím? Čtyřicet denně. Většina záchranářů kouří. Nejvíc sester vidíte kouřit před onkologií,“ poznamenal Vít Samek. Záchranářem byl třináct let, vloni odešel a letos se kvůli koronaviru načas vrátil. O pomoci lidem napsal knihu.

Zažil jste spoustu lidí ve vypjatých situacích, často jim šlo o život. Co jste se za ty roky na záchrance o lidech dozvěděl?

Byl jsem za tu dobu asi v osmi tisících bytů. To je docela hodně domácností. Lidé na nás nejsou připravení, nemají naklizeno jako před návštěvou, většinou jde o něco akutního. I když jsme tam kolikrát jen pár minut, umíte si udělat docela dobrou představu, jak lidi žijí.

A jak žijí?

Myslím, že ani netušíte, v jaké bídě. Lidi jako vy a já nemají ponětí, jak jsou někteří chudí. Elity, které by chtěly těmto lidem nějak pomáhat a zlepšovat jim život, je vůbec neznají a nic o jejich životech nevědí.

Proč to nevědí?

Když se zamyslím nad svými kamarády, mají všichni vysokou školu a mají se dobře. Žijí si ve své bublině a neznají paní z pokladny supermarketu nebo řidiče záchranky. Já tu bublinu díky záchrance propíchnul.

Jaký typ lidí si volá záchranku?

Nemám na to žádnou statistiku, jen svoji zkušenost. Rozhodně si nemyslím, že sanitka jezdí k průměru populace. Volají si ji spíš nižší střední a nízké příjmové skupiny. I bohatý a slavný člověk dostane mrtvici, ale vypozoroval jsem, že jezdíme spíš k těm chudším.

Jak to u lidí, k nimž jste jezdil, vypadá?

Jezdili jsme nejvíc v Praze 8 a 9, takže většinou sídliště. Pořád platí jako za socialismu, že si lidé domácnosti hodně zvelebují po svém, takže každý byt vypadá jinak. Někteří žijí strašně bídně, ale nikdo to nevidí, protože je to panelák v Kobylisích a ti lidé jsou zavření doma. My tam pak přijdeme a to je kolikrát předpeklí. Lidé zahnívají do postelí.

Je to hlavně ekonomický nedostatek?

Právě že ne. Kolikrát jsme přijeli k lidem, kteří vůbec neměli intelektuální kapacitu pochopit, co po nich chceme. Nikdo se s nimi pořádně nebaví, protože není čas, a oni mají v ruce zprávu, která je napsaná latinsky. Třeba když jsme přijeli pro pána, který měl rakovinu ve velmi pokročilém stadiu a přes noc se zhoršil. Jeho žena nám ukázala

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Zdravotnictví

Česko, Hlavní

V tomto okamžiku nejčtenější