Trump stejně brzy skončí, myslí si Írán. Záchranu hledá u Číny
Analýza: Podivné výbuchy továren, covid-19 a hospodářská krize. Írán je pod tlakem a hledá nového partnera a investice. Zájem má o Čínu. S tím, že by se domluvil s Trumpem, už nepočítá.
Každý den se obyvatelé Íránu ptají sebe i známých, co si myslí, že přijde na řadu dnes. Zemi postihuje pravidelně v ranních hodinách od konce června série podivných požárů a výbuchů, které už jde jen stěží označit za náhodu. Mluví se čím dál více o tom, že se jedná o koordinovaný kybernetický útok dirigovaný Izraelem, USA nebo oběma zeměmi. Představitelé Spojených států i Izraele, včetně amerického ministra zahraničí a bývalého šéfa CIA Mikea Pompea, o útocích mlčí, což ale vyvolává spíše více otázek.
Navíc byl krátce po druhém útoku a v podobné tichosti izraelským premiérem prodloužen kontrakt šéfovi Mossadu Yossi Cohenovi. Íránské vedení už otevřeně mluví o útocích. Snaží se nicméně míru nepřátelského úspěchu v očích domácí i světové veřejnosti snížit tím, že řadu incidentů prohlašuje za způsobené přírodou nebo za nehody.
Prvním cílem útoku bylo centrum na raketovou výrobu ve městě Chodžír, který se ještě íránské vedení snažilo zamaskovat jako nehodu. Po výbuchu továrny na centrifugy v Natanzu o pár dní později už šlo věc těžko brát jako náhodu. Výbuch, který dle vyjádření řady expertů nese jasné stopy sabotáže, pozdržel íránský jaderný program dle prvních odhadů o jeden až dva roky. Následoval útok na vojenskou chemickou továrnu v západním Teheránu a další, včetně elektrárny v Isfahánu či loděnice v Búšehru.
Koronavirus a americké sankce
Více než útoky samotné, které matně připomínají podobně orientovanou sérii útoků na íránská jaderná zařízení před deseti lety, nám o současném světě vypovídá
