Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Evropská unie se odhodlala k tomu, co si nikdo neuměl představit. Co se vlastně tento týden stalo?

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová na summitu lídrů Evropské unie. Foto: ČTK
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová na summitu lídrů Evropské unie. Foto: ČTK

Komentář Ivana Mikloše: Ještě před půl rokem by si nikdo nedokázal představit, že Evropská unie bude schopná schválit 750 miliard eur grantů a půjčky nového programového období a že za tento balík půjčených peněz bude ručit EU jako celek. Tedy že dojde k dohodě na dlouho odmítaném společném ručení za dluh. Co a proč se vlastně stalo? Jak je možné, že dlouho odmítané eurobondy jsou najednou na světě?

Nejdůležitější slova pro pochopení tohoto obratu jsou tři – krize, euro a Německo. Stručně řečeno, koronavirová krize způsobila tak silné a asymetrické ekonomické důsledky, že některé státy jihu (hlavně Itálie) by bez nové, bezprecedentní podpory ze strany EU nebyly schopné vyhnout se krachu (defaultu). To by znamenalo ohrožení udržení společné evropské měny.

Německo jako nejsilnější člen EU a eurozóny (ale i země, která z eura nejvíce profituje) si zkrátka uvědomilo, že jinak se euro zachránit nedá a že potenciální náklady společného ručení dluhu budou i pro Německo nižší než náklady a důsledky defaultu Itálie a ohrožení eurozóny. Navíc krach eurozóny hrozil tady a teď. Splácení dluhů jihu severem hrozí také, ale daleko za horizontem volebního období dnešních politiků.

Takže dosavadní nepřijatelnost společného ručení dluhu padla na tom, že Německo přestoupilo ze skupiny „proti“ k Francii a evropskému jihu do skupiny „pro“. V té chvíli už bylo jen otázkou času a ceny, kdy se bývalí

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

Ekonomika, Komentáře, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější