Deník N

Volby v USA: Jedna z rozhodujících bitev se odehraje v… Severní Dakotě. Ano, vážně

Původní obyvatelé kmenových rezervací v Severní Dakotě bojují o to, aby mohli volit. Foto: REUTERS/Lucas Jackson
Původní obyvatelé kmenových rezervací v Severní Dakotě bojují o to, aby mohli volit. Foto: REUTERS/Lucas Jackson

Kdo by kdy řekl, že budoucnost Ameriky bude ležet v rukách jedné nepravděpodobné senátorky a indiánských kmenů, kteří žijí v rezervacích řídce obydleného amerického státu. Letošní volby se ale podle všeho rozhodnou i tam.

Když se právnička Heidi Heitkampová v minulých volbách dozvěděla, že nad svým republikánským protikandidátem vyhrála, nemohla tomu uvěřit. Byla vůbec první ženou zvolenou do Senátu v historii Severní Dakoty, a navíc demokratkou ve většinově republikánském státě. Když pak volební kontroloři přepočítali výsledek, zjistili, že vyhrála o necelé tři tisíce hlasů. Šlo o vůbec nejtěsnější rozdíl, jakým se do politiky v roce 2012 někdo dostal, a navíc na senátorské místo, které měli republikáni podle očekávání s přehledem obhájit.

Letos, o šest let později, to nemá Heitkampová o nic jednodušší. Znovu půjde o každý hlas. Na tom, jestli svoje místo obhájí, závisí i to, jestli se potvrdí historická zvyklost, že ve volbách uprostřed prezidentova volebního období vítězí opačná strana než ta, kterou reprezentuje prezident. Republikáni teď drží kontrolu nad všemi rozhodujícími institucemi: byla zvolena jejich hlava státu, ovládají Sněmovnu reprezentantů i Senát. A  jmenování dvou posledních členů klíčového Nejvyššího soudu zvrátilo poměr soudců ve prospěch konzervativců. Ti tak teď mají obrovskou moc. Ze specifické povahy amerického volebního systému navíc vyplývá, že voliči Severní Dakoty mají nejsilnější hlasy ze všech ostatních států, což se vypočítává poměrem voličů a volených.

Nemáš ulici, nevolíš

Protože půjde o každý hlas, bylo pro tým Heitkampové důležité si vyjasnit, odkud její volební lístky v minulých volbách přišly. Ukázalo se, že většinu podpory ve zlomových oblastech získala od původních obyvatel, kterým se dříve nepřesně říkalo indiáni, a to přes sedmdesát procent. Jenže právě jejich hlasy se možná letos do volebního výsledku nebudou započítávat. Republikánští úředníci totiž zavedli, že podmínkou k volební účasti bude nově i adresa ulice v občanském průkazu. A v celkem pěti tamních rezervacích žádné ulice nejsou, nikdy nebyly. Příslušníci původních kmenů tam dostávají poštu do takzvaných PO boxů.

Heidi Heitkampová obhajuje svoje místo v americkém Senátu a je jednou z rozhodujících postav nadcházejících voleb. Foto: REUTERS/Joshua Roberts

Ulici v průkazu tak nemá na 70 tisíc lidí a 18 tisíc také postrádá další dokumenty, které by jim podle současné verze volebního zákona umožňovaly volit. To je dohromady víc než třetina tamních obyvatel. Ti v tom vidí snahu zabránit jim v možnosti volit a zástupce původních Američanů se obrátil na Nejvyšší soud. Ten jeho obavy nesdílel a 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Americké volby

V tomto okamžiku nejčtenější