Nebezpečný krok, či důležitý skok pro budoucnost EU? Fond obnovy ve výši 20 bilionů korun může být obojím
Komentář Markéty Boubínové: Historický milník a cesta k další evropské integraci, tak by se dala popsat dohoda unijních lídrů, která se bolestivě rodila na maratonském pětidenním summitu v Bruselu. Stejně tak ji ale můžeme paradoxně vnímat jako důkaz hlubokých rozporů mezi různými unijními „tábory“ a upřednostnění národních zájmů před budoucností kontinentu. Záleží teď na dalších krocích jak Bruselu, tak i členských států, co vlastně bude nová dohoda skutečně znamenat.
Když šéf Evropské rady Charles Michel pátý den summitu v půl šesté ráno tweetoval „Dohoda!“, zastánci evropské integrace mohli jásat. Součástí této dohody je totiž tzv. fond obnovy po koronakrizi v hodnotě 750 miliard eur (20 bilionů korun), který je bezprecedentním krokem v dějinách EU.
Deal!
— Charles Michel (@eucopresident) July 21, 2020
Evropská komise si totiž celou hodnotu fondu vypůjčí na světových finančních trzích a větší část z této sumy – 390 miliard eur – rozdělí v podobě grantů členským státům. Ručit za tento dluh bude celá EU společně svým sedmiletým rozpočtem. Společně se bude také splácet, částečně z vlastních zdrojů EU (cla, nové zdroje – například daň z nerecyklovaných plastů), částečně pravděpodobně z příspěvků členských států, a to v průběhu příštích dekád.
Podle propočtů analytiků, které oslovil list Financial Times, se unijní dluh (včetně dluhopisů dalších institucí, jako je třeba Evropská investiční banka) může vyšplhat na téměř bilion eur, což je například velikost celého španělského trhu s dluhopisy.
Bezprecedentní rychlost a objem
Takový společný dluh může zcela změnit vnímání EU, která se tím – ať chce, nebo nechce – pevněji integruje.
