Když opravdu každý hlas rozhoduje. Omezení volebního práva kvůli karanténě může být velký problém
Pokud by se epidemiologická situace zhoršovala, je podle ministerstva vnitra možné, že větší počet lidí přijde o své volební právo. Ti, kteří jsou v karanténě, totiž hlasovat nemohou a nemůže za nimi ani přenosná urna. V minulosti přitom některé volby rozhodoval doslova každý hlas. Rekordmanem je první kolo senátních voleb v Praze 10 v roce 2014. Tehdy druhá postupující kandidátka získala o pouhých pět hlasů víc než třetí v pořadí, tedy nepostupující.
V době, kdy v Česku dosáhl počet nakažených nemocí covid-19 svého prozatímního maxima a v zemi začínají přibývat různá lokální ohniska nákazy, vyvstala otázka možného omezení volebního práva během podzimních voleb.
„Když krajská hygienická stanice nařídí karanténu, je to podle volebního zákona překážka výkonu volebního práva. V takovém případě člověk nevolí a ani za ním nejede přenosná urna,“ popsal náměstek ministra vnitra Petr Mlsna, pod kterého volby spadají, pro MF Dnes.
Toto prohlášení vyvolalo velkou míru nevole mezi politickými představiteli, podle kterých není možné omezovat volební právo. Vláda podle nich také zaspala, protože situaci mohla řešit s předstihem, a ne až ve druhé polovině července. Právě nyní resort vnitra pod vedením Jana Hamáčka (ČSSD) vytvořil pracovní skupinu, která se volbami zabývá.
„Nechci v žádném případě nikomu upírat jeho ústavní právo volit, zároveň ale musíme hledat zákonnou cestu, jak to lidem v karanténě umožnit a zda vůbec,“ uvedl vicepremiér a šéf sociálních demokratů. Hamáček také nevyloučil, že by se při mimořádně zhoršené situaci volby mohly odložit. Jde ovšem podle něj o mezní možnost, kterou nyní nenavrhuje.
Deník N již v polovině dubna
