Alkohol v množství vyšším než nula škodí zdraví. Jsou jen dvě záhadné výjimky. Rozhovor, po kterém si (ne)chcete nalít

Sklenkami vína, půllitry piva a panáky lihovin si běžně připíjíme na zdraví. Není to vlastně trochu postavené na hlavu?

To tedy je. A ne trochu. Podle nejnovějších, největších a velmi věrohodných mezinárodních studií není jakákoliv konzumace alkoholu vyšší než nula – až na dvě výjimky, o kterých budeme mluvit – zdraví prospěšná.

Můžeme se bavit o tom, co je menší a co větší zlo, ale žádný lékař na světě už by s čistým svědomím neměl říct: Pijte, je to zdravé.

Takže „Vejdi, a neuškoď!“ za žádných okolností neplatí?

Nebyla bych tak přísná. Všechny ty studie sice ukazují celkem jednoznačně, že už i umírněná konzumace alkoholu zvyšuje riziko mnoha druhů rakoviny, vysokého krevního tlaku, metabolických poruch a že je toxická pro vnitřní orgány, zejména pak pro játra, ale to riziko roste opravdu lineárně.

S umírněným pitím svému zdraví obecně nijak zvlášť neprospívám, ale co se týče toho přímého poškozování a vzniku jednotlivých chorob, je to „jen“ jeden kamínek do mozaiky.

Dost záleží, v jakém žijete prostředí, jestli kouříte, jak se stravujete, jestli se dostatečně hýbete, jestli chodíte na prevence, jak dobře spíte a jak moc se nervujete. Je to prostě skládačka. Jednoznačné zlo je alkohol při pravidelných velkých dávkách nebo i nárazové silné konzumaci alkoholu, bez jídla.

Přečtěte si také

V čele státu jsou rasisti, lidé si chrání své očůrané teritorium, říká herečka ze seriálu Most!

Binge drinking?!

Ano. Pět dní abstinuju a v pátek to rozjedu! Pivo, víno, panáky.

Takže za jakých okolností a jak je ještě i z pohledu lékaře přijatelné pít a příliš si neškodit?

Pokud jinak žijete spíše zdravě, pak se obecně soudí, že ta medicínsky definovaná „umírněná konzumace“ je jedna jednotka alkoholu pro