Má umělá inteligence pohlaví? Lidé i nelidé si musí vytvořit nová pravidla komunikace
Americko-britská socioložka Gina Neffová zkoumá umělou inteligenci. Klade neobvyklé otázky – má umělá inteligence pohlaví? A co způsobí, pokud jí ho přiřadíme? Chceme-li pochopit, jak se mění pravidla naší společnosti, musíme se touto problematikou zabývat, říká v rozhovoru pro Deník N.
Proč by se měl sociolog zabývat umělou inteligencí?
Protože v tuhle chvíli si stavíme nástroje, které společnost bude používat v budoucnu. A potřebujeme vědce, kteří budou zkoumat nejen jejich dopad na společnost, ale také to, jak je vytvářet lépe. Jak je lidé používají, co si o nich myslí. Jak mohou takové technologie fungovat v kontextu společnosti – v našich firmách, skupinách, rodinách. To jsou z hlediska společenských věd klíčové otázky.
Jak jste se k umělé inteligenci dostala vy?
Začala jsem studiem arabštiny, což nijak nesouvisí s tím, kde jsem dnes (smích). Můj první titul je z jazyků Blízkého východu, tamní kultury a ekonomie. Když jsem ale šla na doktorandské studium, chtěla jsem zkoumat, jak se ve společnosti mění moc. Velice rychle jsem pak začala studovat nové technologie. Tou dobou začínala v New Yorku, kde jsem studovala, éra internetu a první vlna „dot coms“.
Rychle jsem se naučila, že když chcete přemýšlet o tom, jak se mění pravidla společnosti, musíte se zaměřit na to, jak se mění technologie. Kdo je navrhuje, kdo je vyrábí a jak je lidé používají. Protože v průsečíku toho všeho budou nová pravidla fungování světa. A to je to, čím se zabývám.
Opravdu mají technologie ve společnosti až tak velkou roli?
Určují, jak spolu mluvíme, komu věříme, jak fungují naše volby, jak se dozvídáme o nových produktech v obchodě, jak se k nám dostávají zprávy a jak vznikají. Všechny tyhle věci se v naší informační společnosti za pouhých třicet let dramaticky změnily.
Myslím, že jsme uprostřed jednoho z největších sociálních
