Nestrašit ani nezlehčovat. Lidé při informování o pandemii oceňují férovou hru, zjistili výzkumníci z Brna
Výzkum na Masarykově univerzitě sledoval, zda způsob podávání informací o koronaviru může mít vliv na ochotu lidí dodržovat nařízená opatření. Výsledky studie ukazují, že efektivní je hrát s lidmi otevřeně.
Zatímco se v minulých týdnech řešila spíše blížící se ekonomická recese, na severní Moravě se opět začala kvůli šíření nemoci covid-19 mezi ohrožené skupiny zpřísňovat různá opatření. Přes milion lidí si tak musí opět nasadit roušky, zapomenout na návštěvy barů a restaurací po 23. hodině nebo při vstupu do nemocnice nasadit respirátor.
Stav, kdy kvůli šíření viru v různých lokálních ohniscích opět státní orgány zavádějí nejrůznější restrikce, otvírá otázku, jak o hrozbě koronaviru z pohledu státu i médií informovat tak, aby lidé jednotlivá opatření přijali a zároveň se nešířily zbytečné obavy z dopadů nemoci. A to vše v době sociálních sítí, rychlých mediálních zpráv a marketingové politiky.
Na tyto dotazy se pokusili odpovědět výzkumníci z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky. Ve svém výzkumu se snažili popsat, zda způsob podání informací o pandemii ovlivňuje pocit osobního i společenského ohrožení, hodnocení jejích rizik či to, jak ji lidé emočně prožívají, zda se mění jejich chování a zda přijímají opatření, která jsou proti šíření nemoci zaváděna.
„Důležité je zasazovat ta rizika do kontextu. Popisovat rizika tak, jak jsou, a tak je také vysvětlovat. Jde například o popis, že počty obětí nějaké hrozby jsou ve vztahu k dalším hrozbám relativně nízké,“ řekl Deníku N spoluautor výzkumu Miroslav Mareš, profesor politologie z Masarykovy univerzity. To ovšem podle něj neznamená, že by lidé z různých fenoménů neměli snad mít vůbec obavy.
„Veřejnost je podle našeho výzkumu ochotná akceptovat věci, když jí
