Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Míč není na romské straně hřiště. S diskriminací musíme skoncovat my

Na které straně pomyslné zdi oddělující romskou menšinu od majority skončí? To záleží z velké části na většinové společnosti a jejím rozhodnutí zajistit, aby zeď časem zmizela úplně. Ilustrační foto: Ludvík Hradilek, Deník N
Na které straně pomyslné zdi oddělující romskou menšinu od majority skončí? To záleží z velké části na většinové společnosti a jejím rozhodnutí zajistit, aby zeď časem zmizela úplně. Ilustrační foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Komentář Jana Moláčka: Řada Čechů zavírá oči před faktem, že Romové v Česku čelí tvrdé a všudypřítomné diskriminaci. Když je nějaký nepopiratelný důkaz donutí oči otevřít, nejčastěji sáhnou po zdánlivě neprůstřelném argumentu: „ať oni sami nejdřív žijí slušně, pak je nebude nikdo diskriminovat“. Jakkoliv to může znít logicky – pokud tento způsob uvažování neopustíme, můžeme klidně rovnou zavést segregační zákony. Výsledek bude úplně stejný.

V českém rasismu se ustálila jakási svatá trojice tvrzení pokládaných za věčné, nezpochybnitelné pravdy. Za prvé – diskriminace neexistuje. Za druhé – Romové si za ni mohou sami. A za třetí – je na nich, aby si o ni přestali koledovat. Amen.

Ve trochu rozpracovanější verzi by mohla znít zhruba takto: Romové nečelí diskriminaci, protože jim zákony zaručují rovné zacházení. Když se jim ho v praxi nedostane, není to diskriminace, ale jejich vlastní chyba a špatná zkušenost na straně majority. Změnit to mohou jedině oni sami, společnost už svůj úkol splnila tím, že diskriminaci formálně zakázala.

K této víře se nepokrytě hlásí nemalá část obyvatel Česka. Bohužel nejen lidi, u kterých by se neschopnost prohlédnout její faleš dala pochopit, ale také například ombudsman a velká část politické scény.

Stanislav Křeček svou mantru, že zrušená diskriminace rovná se neexistující diskriminace, naposledy zopakoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Právně nikdo nebrání Romům v ničem, nemají jiná práva než příslušníci většinové společnosti,“ odpověděl na otázku, zda rovnoprávnost Romů nezůstala jen na papíře. A potvrdil tak mimoděk, že zůstala, přestože chtěl nejspíš sdělit opak.

„Špatnou zkušeností“ omlouval Křeček každodenní a mnohokrát doložené příklady diskriminace v minulosti opakovaně. A velkopanská rada Romům v duchu postřižinského „musíte se víc snažit, pane správce“ zazněla třeba v nedávném komentáři pro Právo – pokud tedy přijmeme Křečkova dodatečná vysvětlení, že požadavkem, aby se Romové zaměstnávali ve vlastních firmách a stavěli si vlastní domy, nenavrhoval jejich segregaci.

Nad dezorientovaným trafikantem, který na zastávaný úřad už nestačí, by šlo mávnout rukou. Horší je, že ombudsman

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Názor

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější