Míč není na romské straně hřiště. S diskriminací musíme skoncovat my
Komentář Jana Moláčka: Řada Čechů zavírá oči před faktem, že Romové v Česku čelí tvrdé a všudypřítomné diskriminaci. Když je nějaký nepopiratelný důkaz donutí oči otevřít, nejčastěji sáhnou po zdánlivě neprůstřelném argumentu: „ať oni sami nejdřív žijí slušně, pak je nebude nikdo diskriminovat“. Jakkoliv to může znít logicky – pokud tento způsob uvažování neopustíme, můžeme klidně rovnou zavést segregační zákony. Výsledek bude úplně stejný.
V českém rasismu se ustálila jakási svatá trojice tvrzení pokládaných za věčné, nezpochybnitelné pravdy. Za prvé – diskriminace neexistuje. Za druhé – Romové si za ni mohou sami. A za třetí – je na nich, aby si o ni přestali koledovat. Amen.
Ve trochu rozpracovanější verzi by mohla znít zhruba takto: Romové nečelí diskriminaci, protože jim zákony zaručují rovné zacházení. Když se jim ho v praxi nedostane, není to diskriminace, ale jejich vlastní chyba a špatná zkušenost na straně majority. Změnit to mohou jedině oni sami, společnost už svůj úkol splnila tím, že diskriminaci formálně zakázala.
K této víře se nepokrytě hlásí nemalá část obyvatel Česka. Bohužel nejen lidi, u kterých by se neschopnost prohlédnout její faleš dala pochopit, ale také například ombudsman a velká část politické scény.
Stanislav Křeček svou mantru, že zrušená diskriminace rovná se neexistující diskriminace, naposledy zopakoval v rozhovoru pro Seznam Zprávy. „Právně nikdo nebrání Romům v ničem, nemají jiná práva než příslušníci většinové společnosti,“ odpověděl na otázku, zda rovnoprávnost Romů nezůstala jen na papíře. A potvrdil tak mimoděk, že zůstala, přestože chtěl nejspíš sdělit opak.
„Špatnou zkušeností“ omlouval Křeček každodenní a mnohokrát doložené příklady diskriminace v minulosti opakovaně. A velkopanská rada Romům v duchu postřižinského „musíte se víc snažit, pane správce“ zazněla třeba v nedávném komentáři pro Právo – pokud tedy přijmeme Křečkova dodatečná vysvětlení, že požadavkem, aby se Romové zaměstnávali ve vlastních firmách a stavěli si vlastní domy, nenavrhoval jejich segregaci.
Nad dezorientovaným trafikantem, který na zastávaný úřad už nestačí, by šlo mávnout rukou. Horší je, že ombudsman
