Jakeš nebyl dravec ani hlupák, do čela strany mohli přijít horší, hodnotí historik

Někdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš po moci netoužil, do čela komunistické strany se dostal spíše pod tlakem okolností, myslí si historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Libor Svoboda. Jakeš, který zemřel minulý týden, podle něj s komunistickým režimem spojil svůj život, ale nelze na něj pohlížet černobíle.
O Miloši Jakešovi se mluví jako o symbolu komunistického režimu. Jak ho vidíte jako člověka?
Nechci ho hodnotit jednoznačně negativně jako symbol komunismu nebo jako hlupáka. Tak jako nikdo z nás, ani on nebyl černobílou postavou. Patřil ke generaci lidí, kteří po válce viděli v komunistickém ideálu budoucnost, režimu opravdu věřil a s jeho budováním spojil celý život.
Jak byste popsal jeho kariéru?
Vzešel z chudých poměrů z vesnice na Šumavě, do strany vstoupil v roce 1945. Začínal na nejnižší úrovni a pak stoupal po žebříčku a postupně se propracoval na okresní, krajskou a až k nejvyšší pozici generálního tajemníka. Kariéru na rozdíl od svých kolegů budoval systematicky a velmi dlouho. Až do závěru