Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kocoura z Peru zachránil až soud. Jeho souboj s belgickou byrokracií rozvířil debatu o právu na život

Nejrozšířenější anglicky psaný zpravodajský web v Belgii The Brussels Times své čtenáře o kauze kocoura Leeho opakovaně informoval.
Nejrozšířenější anglicky psaný zpravodajský web v Belgii The Brussels Times své čtenáře o kauze kocoura Leeho opakovaně informoval.

Belgický deník: Doba pandemie s sebou přinesla spoustu vyhrocených morálních otázek. Kdo smí žít a kdo ne, kdy je život jednotlivce cenný méně než blaho společnosti a jak velkou cenu je rozumné platit za preventivní opatření? A hlavně: kdo o tom bude rozhodovat a kde k tomu bere autoritu? V Belgii se všechny tyto otázky paradoxně sešly v debatě o jednom kocourovi a zaměstnávaly belgické soudy, politiku i sociální a tradiční média po několik měsíců takovým způsobem, že se z kocoura Leeho stala v podstatě hlavní tvář koronavirových měsíců.

Příběh, v němž měl kocour zaplatit životem za narození na špatném místě, otevřel debatu o právech jednotlivce v době bezprecedentního posílení moci státu, o dopadech omezení volného pohybu na běžné lidské (a zvířecí) životy i o vlivu sociálních médií na politiku.

Původní plán třiadvacetileté studentky psychologie Seleny Aliové z belgického Stabroeku byl jednoduchý. V peruánských Andách chtěla v rámci zahraniční stáže pomáhat školákům z chudých rodin. V polovině února proto přistála v hlavním městě Limě a pokračovala do Cuzca.

Čáru přes rozpočet jí ale udělala peruánská vláda, když kvůli koronavirové pandemii vyhlásila nouzový stav a uzavřela všechny školy i vzdušný prostor. Několik následujících týdnů strávila Selena Aliová zavřená v pronajatém bytě a čekala, až se pro ni a další v zahraničí uvízlé Belgičany vypraví speciální letadlo. Zatímco čekala na evakuaci, seznámila se s hlavním hrdinou celého příběhu – pouličním kocourem, kterému začala říkat Lee.

Kocoura si po čase oblíbila natolik, že se rozhodla nového mazlíčka vzít s sebou domů. Podle oficiálních pravidel belgického Federálního úřadu pro bezpečnost potravinového řetězce (FAVV), obdoby české Státní veterinární správy, je ale kočku možné do Belgie dovézt až po očkování proti vzteklině a po absolvování tříměsíční karantény.

Zatímco Belgie je od roku 2001 považována za nákazy prostou zemi, platí Peru, co se vztekliny týče, za rizikovou oblast. Selena Aliová tak stála před rozhodnutím: buď opustí svého kocoura, nebo zmešká evakuační let a zůstane v Peru (kde se mezitím vyhrotily nálady proti Evropanům, obviňovaným ze zavlečení koronaviru do Jižní Ameriky).

S kocourem, či bez kocoura?

Po dotazu na belgické ambasádě v Peru ale vše vypadalo nadějně a Seleně Aliové nakonec bylo povoleno si adoptovaného kocoura vzít na palubu letadla. Problém nastal, když Aliová, finalistka posledního ročníku Miss Belgie, o své peruánské anabázi poskytla rozhovor médiím a Lee v něm byl nejen zmíněn, ale i vyfocen. Článek neušel pozornosti ostražitých zaměstnanců FAVV, kteří se rozhodli v zájmu ochrany veřejného zdraví konat.

Na konci dubna tak Selena Aliová nalezla v poštovní schránce dopis od FAVV. V něm jí úřad sděloval své oficiální rozhodnutí: Kocour Lee byl do Belgie dovezen v rozporu s pravidly, a není tudíž jasné, zda není nakažený vzteklinou.

Za normální situace by bylo možné zvíře poslat zpátky do Peru, což ale kvůli pandemii a uzavřeným hranicím nepřicházelo v úvahu. Jediný další způsob, jak zjistit, zda Lee nemá vzteklinu, je odebrat vzorek kocourova mozku a poslat jej na analýzu. Ani tuto proceduru ale není možné provést zaživa. Kocourova majitelka se proto měla nejpozději do 11. května dostavit k určenému zvěrolékaři, který Leeho utratí.

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Belgický deník

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější