Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

KSČM a SPD si „přisvojují“ slovenské či rusínské oběti války. Zabité Čechy násobně nadsazují

Nacistický koncentrační tábor Auschwitz (Osvětim) na území Polska. Foto: Samueles, Pixabay
Nacistický koncentrační tábor Auschwitz (Osvětim) na území Polska. Foto: Samueles, Pixabay

Tři čtvrtě století po prvním sčítání československých obětí druhé světové války stále ve veřejném prostoru rezonuje údaj o 360 tisících obětí, pocházející z 50. let. Při udržování protiněmeckého sentimentu jej často zdůrazňují poslanci za komunisty či SPD. Lze se setkat i s označováním všech obětí za Čechy. Historici připomínají, že Češi tvořili jen část československých obětí.

Kdekoliv někdo z politiků promluví o tom, kolik životů stála Československo válečná okupace nacistickým Německem, mluví o 340 až 360 tisících lidí. Tak jak se to zažilo za dlouhá léta výuky a opakování v médiích.

Právě před 75 lety, v srpnu 1945, úřady pod vedením ministerstva zahraničí poprvé zkusily odborně sečíst – pro pařížskou reparační komisi, která se pak sešla v prosinci – československé ztráty na životech. Dospěly k počtu 244 836 prokázaných obětí. Ten později rostl kvůli zjišťování dalších obětí a jejich širší kategorizaci.

Dodnes tak lze číst, že okupace „nás stála stovky tisíc obětí„ (místopředseda SPD Radim Fiala), že „tu vyhubila přes 360 tisíc životů“ (Josef Skála z KSČM), případně 360 tisíc českých obětí nebo obětí československého národa (Haló noviny) – to vše na základě podkladů Československého svazu protifašistických bojovníků zveřejněných v roce 1956.

Rámování může budit dojem, že je řeč o počtu obětí buď přímo v českých zemích, nebo z řad Čechů a Slováků: „O život přišlo 360 tisíc Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků,“ vypočetla letos při výročí konce války oběti podle národností komunistická politička Marta Semelová, aniž by se jí do výčtu vešli Židé, Rusíni, němečtí

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Historie

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější