Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Pomoc Rusům, ropa na válku i zázemí pro invazi. Co vybojovala „hrstka“ letců nad Albionem

Hurricany 85. perutě na hlídkovém letu během Bitvy o Británii. Právě tato stíhačka – nikoliv slavnější spitfire – byla „tažným koněm“ bitvy. Foto: Imperial War Museum
Hurricany 85. perutě na hlídkovém letu během Bitvy o Británii. Právě tato stíhačka – nikoliv slavnější spitfire – byla „tažným koněm“ bitvy. Foto: Imperial War Museum

Před 80 lety začala letecká bitva, o níž britský premiér Winston Churchill řekl: „Záleží na ní přežití křesťanské civilizace.“ Kulaté výročí střetu, na němž se nepodíleli jen letci, ale i ženy a muži z pozemního personálu RAF, si zasluhuje připomenout jeho důsledky ve zbytku druhé světové války.

Po roce 1989 ožil v Československu zájem o příběh, v němž napsalo svou stopu i 89 československých letců a o němž se u nás čtyřicet let víceméně mlčelo.

I díky tomu je bitva o Británii poměrně dobře známá včetně matematických modelů, spokojme se tedy v úvodu se stručností: „Hromadné nálety Luftwaffe měly připravit podmínky pro německou invazi na britské ostrovy a vyřadit tak Velkou Británii z boje jako faktor ohrožující německou hegemonii na kontinentě,“ říká historik VHÚ Jiří Rajlich.

Žádný další faktor už Německu v cestě nestál, všechny odstranilo. Jenže poslední úspěšná invaze přes kanál se podařila Vilému Dobyvateli v roce 1066.

U toho i zůstalo. Dobrá organizovanost a odhodlání RAF, radarová síť a výhoda domácí půdy (díky níž spitfirům a hurricanům déle vydrželo palivo a sestřelení letci se mohli zapojit znovu do boje) převážily nad početní převahou Luftwaffe, zkušenostmi a morálkou jejích letců, nabytými předchozími vítězstvími, a o něco silnější výzbrojí jejich messerschmittů.

To jsou poměrně známé věci, včetně faktu, že bitva byla bodem obratu ve druhé světové válce. To samo o sobě ale nestačí, takových je víc – konflikt by se například jistě odehrál jinak, kdyby se Československo bránilo, kdyby se Britům nepodařilo evakuovat statisíce vojáků z Dunkerku nebo kdyby Sověti neměli čerstvou bolestnou zkušenost s válčením v zimě z Finska, díky které mohli vlastní, stalinskými čistkami zdecimovanou armádu přece jen trochu lépe vybavit.

Úspěšná obrana doverských křídových útesů ale vedla ke zcela konkrétním dopadům: bitva zkrátila válku (což zachránilo například bezpočet vězňů v koncentračních táborech, ale také řadu odbojářů, včetně těch v Protektorátu Čechy a Morava) a zároveň přispěla k tomu, že západ Evropy osvobodila vojska demokratických zemí.

Morální vzpruha

Letecký historik Vladislav Burian vypichuje jako první věc po položení otázky, jaké důsledky bitva měla, morální rozměr spojeneckého vítězství. „Polsko bylo poraženo za pět týdnů, později rychle padly i Benelux a Francie. Británie byla ukázka, že se Hitler dá porazit,“ řekl Deníku N. O první velké ráně zasazené dosud vítězící nacistické válečné mašinerii hovoří podobně i Jiří Rajlich.

Dojem z vítězství byl o to silnější,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Historie

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější