Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Putin sype Polákům sůl do ran. Jednou z nich je i masakr v Katyni a podivná smrt generála Sikorského

Generál Władysław Sikorski vyznamenává polské letce ve Velké Británii. Kdo všechno mohl mít zájem na jeho smrti? Foto: Wikimedia Commons
Generál Władysław Sikorski vyznamenává polské letce ve Velké Británii. Kdo všechno mohl mít zájem na jeho smrti? Foto: Wikimedia Commons

Před 77 lety zahynul v troskách letadla tehdejší nejvyšší představitel polské exilové vlády během druhé světové války. Jeho poněkud záhadná smrt vyvolala celou řadu spekulací a otázek, kdo všechno na ní mohl mít zájem, a svůj stín vrhá až do dnešních dnů.

Dne 4. července 1943 odstartovalo z Gibraltaru letadlo typu Consolidated Liberator s polským exilovým premiérem, generálem Władysławem Sikorským na palubě, ale nedlouho poté se zřítilo do moře a předseda polské vlády zahynul. Šlo však o pouhou havárii, nebo o atentát? A měla katastrofa souvislost s masovou vraždou polských důstojníků v Katyni v roce 1940?

Do čtyřmotorového liberatoru nastoupilo onoho osudného dne celkem sedmnáct lidí; pilot, pět dalších členů posádky a jedenáct cestujících. Liberatory tvořily jeden z klíčových typů amerických i britských bombardovacích leteckých sil, ostatně od května 1943 je měla ve výzbroji i 311. československá bombardovací peruť RAF. Avšak existovala i jejich transportní verze (C-87 Liberator Express) a verze pro dopravu VIP osob neboli vrcholných politických i vojenských představitelů (C87A).

Piloti si liberatory coby bombardéry sice pochvalovali, ale jeho dopravní varianta měla u posádek naopak špatnou pověst. Konkrétně kvůli nešikovnému rozložení ovládacích prvků, problémům s motory a hydraulikou i tendenci k výpadkům elektrického okruhu v kokpitu během startu a přistání. A rovněž špatné stoupavosti při těžkém nákladu – řada C-87 havarovala kvůli kolizi s okolním terénem při startu.

„Byly to zlé mizerné mašiny,“ napsal o nich americký pilot Ernest T. Gann, jenž se svým C-87 jednou málem „sejmul“ Tádž Mahal. Liberator C-87 zvaný Guess Where II se měl dokonce stát prvním Air Force One, avšak americké tajné služby jeho použití pro přepravu prezidenta nedoporučily. Stroj tak sloužil pouze k přepravě vyšších funkcionářů Bílého domu, ale i prezidentovy manželky.

„Vznesl jsem se do vzduchu při rychlosti 130 mil za hodinu, a když jsem dosáhl výšky 150 stop, oddálil jsem řízení od sebe, abych nabral rychlost. Po dosažení 165 mil za hodinu jsem chtěl vytáhnout letadlo do výšky, bohužel bezvýsledně. Sloupec řídicí páky se zablokoval. Letadlo se najednou začalo blížit k mořské hladině. Křikl jsem na posádku: ,Přistání s poškozeným letadlem!‘ A zavřel jsem karburátor motorů. Letoun okamžitě udeřil o hladinu moře a více si nepamatuji,“ vypověděl pilot Eduard Prchal před britskou vyšetřovací komisí.

Consolidated C-87 Liberator Express. V podobném stroji zahynul generál Sikorski. Foto: Wikimedia Commons

Skutečnost, že letoun řídil zrovna český pilot, není žádnou záhadou. Poláci totiž nedisponovali vlastní perutí pro dopravu VIP pasažérů, a tudíž využívali britskou, kde Prchal sloužil.

Nicméně právě český pilot Prchal havárii jako jediný přežil. Když jím řízený stroj narazil na mořskou hladinu, vyletěl skrze sklo kabiny ven a díky záchranné vestě se neutopil. Ovšem tři dny se pak nacházel v bezvědomí a kvůli tomu si prý mnoho nepamatoval.

Československý pilot Eduard Prchal, který seděl za řízením liberatoru se Sikorskim na palubě. Foto: Wikimedia Commons

Těla pěti pasažérů se nikdy nenašla – včetně těla Sikorského dcery Žofie Leśniowské. Nejen tyto skutečnosti vedly k různým spekulacím, ba konspiračním teoriím. Podle některých z nich dokonce Eduard Prchal

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Historie

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější