Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

5G síť startuje v Praze a v Kolíně. Pokryje signálem statisíce lidí, slibuje rychlejší internet a budí obavy

Ne, montéři na anténních stožárech 5G opravdu nepracují v ochranných skafandrech, jak se někdy můžete doslechnout. (Na snímku zavádění 5G v Berlíně.) Foto: ČTK
Ne, montéři na anténních stožárech 5G opravdu nepracují v ochranných skafandrech, jak se někdy můžete doslechnout. (Na snímku zavádění 5G v Berlíně.) Foto: ČTK

Operátor O2 se vyhýbá formulaci zkušební provoz. Jeho 5G síť, kterou spouští prvního července, je poměrně rozsáhlá a je k dispozici běžným zákazníkům, pokud mají správný telefon.

Zkušební provoz to přesto je. Nemůže být ničím jiným, protože stát ještě ani oficiálně nevypsal aukci kmitočtů pro 5G sítě v pásmech 700 MHz a 3,5 GHz. O její podmínky se vede spor, jejich první verze vznikla už v červnu 2019 a od té doby se nedokázal stát s operátory shodnout, zda je soutěž nastavena správně a zda může začít. Sporných bodů je hodně: národní roaming, zákaz (či povolení) zařízení od čínských dodavatelů, zvýhodnění potenciálního nového operátora.

Stávající operátoři však mají zásobu kmitočtových pásem, na nichž 5G síť mohou zkoušet už před aukcí, a již delší dobu to dělají. Nynější krok O2 je z těchto pokusů nejrozsáhlejší, protože už nejde o uzavřený experiment.

Naopak, 5G síť pokryje signálem část Kolína a Prahy a používat ji budou moci všichni zákazníci O2 za symbolický příplatek jedné koruny ke svému tarifu. Mají-li ovšem telefon, který dovede s 5G pracovat. Těch je sice v nabídce už poměrně dost, ale vesměs jde o dražší modely. Pod deset tisíc je (bez případného závazku operátorovi) rozhodně nepořídíte, typická cena je spíš dvojnásobná.

Síť 5G je opředena mnoha nejasnostmi. K čemu je vlastně dobrá, proč se zavádí nová mobilní technologie? Přináší zdravotní či jiná rizika, jak se o tom často mluví? A odkud se vůbec vzalo označení 5G, tedy „pátá generace“?

Generační problém

Kdysi bývaly telefony analogové. Mluvili jste, v mikrofonu se váš hlas rozechvívající membránu převedl na kmitající elektrický signál, ten na druhém konci linky rozvibroval reproduktor ve stejném rytmu. Jednoduchá technologie devatenáctého století, vymyšlená tak dobře, že bez velkých změn přečkala více než sto let. Solidní, velice srozumitelná. Rozebíratelná a opravitelná.

I první mobilní telefony byly analogové. Kopírovaly obyčejný telefon ve všem, v čem to šlo, jen namísto drátu se použilo rádiové spojení. Tak tomu bylo u různých experimentálních prototypů a také u první komerční mobilní sítě, za kterou se pokládá buď systém provozovaný od roku 1979 v Japonsku, anebo – častěji – tzv. systém NMT (Nordic Mobile Telephony), jenž byl v provozu ve čtyřech skandinávských zemích od roku 1981.

NMT dostal později označení „první generace“. Telefony byly velké, těžké, do kapsy se rozhodně nevešly, spíš do tašky. (Později je poznali i čeští uživatelé – v systému NMT fungovala první mobilní síť Eurotelu.)

První generace byla kvůli své analogové technologii slepou uličkou, ale po celá osmdesátá léta se současně pracovalo na zcela novém systému. Jeho zavedení představovalo největší skok v mobilním telefonování vůbec – větší, než je nynější spouštění 5G. Síť druhé generace uvedl do provozu jako první finský operátor Radiolinja, a to roku 1991. V Evropě známe 2G sítě pod známou zkratkou GSM

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Telekomunikace

Česko, Věda

V tomto okamžiku nejčtenější