Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Svým obdivovatelům přivodil sýr i smrt upálením

Některé země kulturu sýrů pěstují a kultivují, další na svém území pronásleduje její cizí produkty. Foto: Rebecca Orlov
Některé země kulturu sýrů pěstují a kultivují, další na svém území pronásleduje její cizí produkty. Foto: Rebecca Orlov

První legendy spojují sýry s nomádstvím a životem v sedle, dnes se alespoň s tvrdými sýry asociuje naopak dlouhodobý řád a stabilita. Jak starý je sýr? A jaké hodnoty vlastně reprezentuje?

Mytické počátky

Arabský kupec jménem Kanana se kdysi vypravil na cestu pouští. Vzal si s sebou trochu mléka, které nalil do měchu z kozího žaludku. Když se chtěl napít, zjistil, že ve vaku plavou bílé kousky mléčné hmoty. Ochutnal je a zjistil, že jsou velmi příjemné, lahodně nakyslé chuti. I tak vypadá jedna z legend o tom, jak lidé vynalezli umění výroby sýrů. Produkt, který konzumoval zmíněný cestovatel, měl z našeho hlediska blíže k tvarohu či jogurtu – ovšem jak říká jedna z postav spisovatele Terryho Pratchetta, jogurt je jen „druh sýra, který se dostatečně nesnažil“. Hranice mezi sýrem a různě zpracovaným a uzrálým tvarohem nebyla jasně vytyčená. Ostatně v některých oblastech Čech se tvaroh nazýval „sejr“ (a přechod mezi sýrem – syrečkem – tvarůžkem – tvarohem byl plynulý).

Nejstarší archeologické doklady výroby sýrů ovšem nepocházejí z arabských pouští, ale z Evropy, z polského Kujavska a dalmatského pobřeží Chorvatska, a jsou minimálně sedm tisíc let staré. V některých starých mytologiích stál dokonce sýr – metaforicky řečeno – u zrodu světa. Podle indických véd vesmír vznikl srážením vod pradávného moře (podobným srážení mléka), které šlehali bohové stvořitelé. Podle Kalmyků se na počátku času prvotní vody pokryly pevnou vrstvou podobnou mléčné sraženině, z níž pak vznikla zvířata, rostliny i lidé. Podle historika Carlo Ginzburga a jeho vlivné knihy Sýr a červi z roku 1976 (česky Argo 2000) podobné představy možná přetrvávaly i ve středověké Evropě: zmíněná publikace rekonstruuje mentální svět a neortodoxní náboženské představy furlanského mlynáře Domenica Scandelly (1532–1599), který byl

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější