Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Notes: Češi jsou v pohodě, druhá vlna se (zatím) nekoná. A stroje na budoucnost vydávaly vysvědčení

Notes. Ilustrační foto: Deník N
Notes. Ilustrační foto: Deník N

Děti mají za sebou školní rok, Poláci první kolo prezidentských voleb, český kabinet první dva roky vlády a Česko první vlnu koronaviru. Přes víkend výrazně narostl počet nově prokázaných nakažených. Je to druhá vlna, nebo optický klam? Na jaké další otázky jsme během víkendu a v pondělí hledali odpovědi? U prvního prázdninového Notesu vás vítá Lenka Vrtišková Nejezchlebová. A bude to delší…

Unaveni Putinem. Tak se podle ruského publicisty a „kremlologa“ Konstantina Eggerta cítí stále větší část Rusů. V rozhovoru s Petrou Procházkovou hovoří velmi zasvěceně o náladách v kremelském podhradí a sílící touze po změně a ostře a výstižně také o politickém marketingu Vladimira Putina, který na to reaguje po svém.

O jedné změně začali Rusové hlasovat v referendu, které poběží do 1. července. A sice o změnách v ústavě. Pokud projdou, změna skutečně přijde! Ale nejspíš ne taková, po které touží ti „unavení“, o nichž mluví Eggert. Pokud se nám už teď zdá, že se moc Vladimira Vladimiroviče limitně blíží moci neomezené, touto změnou v ústavě si Rusové uzákoní Putina na věčné časy. A nikdy jinak.

Prezident vs. Primátor. I v Polsku vyrazili lidé k urnám. Volit prezidenta. A za čtrnáct dní, které se podle očekávání ponesou v duchu velmi tvrdé kampaně, půjdou znovu. Vybírat budou mezi dvěma vítězi prvního kola. Zvítězí současný prezident Andrzej Duda, nebo primátor Varšavy Rafał Trzaskowski? Dění v Polsku sleduje redaktor Kirill Ščeblykin a přímo ve Varšavě byl ve volební den fotoreportér Gabriel Kuchta – prohlédněte si jeho fotogalerii, která vydá za tisíc slov.

Andrzej Duda slaví vítězství v prvním kole mezi svými podporovateli. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

A pojďme domů…

Děti si odfrkly, mají prázdniny. A nastal čas se ohlédnout nejen za uplynulým zavirovaným pololetím, ale v jeho zrcadle se podívat na stav českého školství jako takového.

Stroje na budoucnost.
Stovky tisíc dětí si v pátek výměnou za kytku pro paní učitelky odnesly ze školy vysvědčení. Ačkoliv ministerstvo tentokrát doporučilo spíše slovní hodnocení, většina dětí tam našla jako obvykle známky. A tohle vysvědčení patřilo tak trochu i (nám) domácím vyučujícím, kteří jsme (modří vědí) občas ztráceli nervy u koronavirového homeschoolingu. Pomyslné vysvědčení za zvládnutí distanční výuky si vystavují také sami učitelé v textu Adély Skoupé. Vyptávala se jich i ředitelů škol, jak hodnotí svou práci a co by z nově nabytých zkušeností chtěli aplikovat i nadále. Většina se shodla, že se (více či méně, ale alespoň o něco víc než dřív) skamarádili s informačními technologiemi a budou je nadále využívat.

Učitel naživo. Jenže za každou aplikací je stejně jenom člověk a sebelepší udělátko ze špatného dobrého učitele neudělá. O tom se zase rozepisuje v komentáři Kryštof Vosátka z organizace Učitel naživo. Přirovnává školy ke strojům na budoucnost a vyzývá hlavně k jejich „polidštění“, k důrazu na komunikaci a vstřícnost. „Kdyby hlavním poučením z celého covid-19 bylo, že školy potřebují pouze lepší nástroje pro učení online a upravené obsahy výuky, byla by to pro nás všechny veliká prohra,“ konstatuje.

Koaliční dvouletka. Vysvědčení si dnes po dvou letech svého vládnutí odnáší také kabinet ANO a ČSSD (podpíraný komunisty). Hanka Mazancová a Jan Tvrdoň analyzují, jak koalice ustála (a zdá se, že ustála) poryvy „střetu zájmů“ premiéra nebo koronavirovou smršť. Co ji čeká dál?

Koronavirus doma i ve světě

Druhá vlna? Během víkendu výrazně vyskočily sloupce v grafu počtu nových potvrzených případů lidí s covid-19. V leckom úlekem cuklo: „Už je to tady, druhá vlna! Nebo ne?“ Eliška Hradilková a kolegové z domácí redakce hledali odpověď. Ministr Vojtěch uklidňuje, že jde o výsledky masivnějších lokálních testování v zamořenějších oblastech, jako je třeba Karviná.

Uf! Ale můžeme si vůbec oddechnout? A jsou zodpovědné instituce připravené na její (případný, stále totiž můžeme doufat, že se tak nestane) příchod? Jak se případné první (a lehčí) příznaky odliší od běžných podzimních rýmiček? Budou lékaři testovat každého nemocného s rýmou a kašlem? Zdravotnická redaktorka Iva Bezděková zaznamenala (jistě oprávněný) tlak poslanců zdravotního výboru na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby vydal materiál, jak postupovat.

Do Česka se vrací normální život. Foto: PxHere

Češi jsou v pohodě. Kdo se nenechal zneklidnit poskoky v dosud klesající křivce, užil si nejspíš pohodový víkend na koupališti nebo na zaplněných zahrádkách restaurací, kde si už s rouškami a rozestupy opravdu nikdo neláme hlavu. Ano, Češi jsou v pohodě, píše Petr Koubský, čísla kolem koronaviru ale tak úplně ne. A jal se pitvat čísla, fakta i nálady a názory, které doprovázejí odliv první vlny.

„Nějaký respirátory, kámo?“ A na povrch vyplouvají i další otázky a další příběhy koronakrize a jejích hrdinů i „hrdinů“. Hana Čápová ze serveru Investigace.cz tentokrát píše o firmách, které svižně a úspěšně zareagovaly na stav pomůckové nouze a dokázaly na koronakrizi vydělat. Zjistila, že státu, městům i velkým podnikům tak dodávaly respirátory třeba prodejci látkových plen, vzduchovek či pyrotechniky.

Předčasný výkop? Zatímco u nás si užíváme odliv a uvolnění, v mnoha zemích světa stále přibývá případů covid-19 i mrtvých. Například v Brazílii, která se s 60 tisíci oběťmi počítá mezi nejpostiženější země světa. Ale navzdory tragické epidemiologické situaci v této fotbalové velmoci profesionálové už zase kopou do míče, i když zatím jen bez přítomnosti diváků, jak píše Tomáš Nídr.

Sladká nevědomost, nebo? Koronavirová situace se bohužel příliš nezlepšuje ani v USA, ale zemí zmítají i rozjitřené emoce, které s virem vůbec nesouvisí. Jana Ciglerová píše o skandálu s ruskými penězi za zabité americké vojáky. Americké tajné služby podle důvěryhodných zdrojů v březnu zjistily, že Rusové nabízeli tálibánským vojákům v Afghánistánu peníze za každého zabitého spojeneckého vojáka. Prezident Trump tvrdí, že o tom neměl tušení. Je to vůbec možné, že tuto informaci nedostal? A je to „skandálnější“ varianta, než kdyby informaci dostal, ale nijak nereagoval?

A ještě zpátky domů…

Sakra dobrej a statečnej chlap. Honza Wirnitzer sepsal (s jistou pomocí tří šéfů českých zpravodajských služeb) pozoruhodný nekrolog pozoruhodného muže. Ve čtvrtek ve třiadevadesáti letech zemřel generál Radovan Procházka, který se stal po listopadu 1989 prvním šéfem české rozvědky, začal z ní budovat moderní špionážní, tedy zpravodajskou instituci se zásadní změnou nastavení geopolitického azimutu.

Milada in memoriam. Během uplynulého víkendu si lidé v Česku poměrně masivně (na něčí vkus až příliš masivně) připomínali výročí jednoho z nejkrutějších zločinů komunismu, popravy političky, feministky a odbojářky Milady Horákové. Zatímco mnozí lidé si ho připomněli s nefalšovaným mrazením v zádech, pro jiné je Milada Horáková a její justiční vražda dodnes „politikem“, a to dokonce i v sice utichlém, ale stále bublajícím sporu o Památník Lidice. Jakou roli může hrát v tomto příběhu? Klíčové slovo je „dopis lidických žen“, ale víc neprozradím. Ponořte se do rozhovoru Renaty Kalenské s ředitelem památníku, historikem Eduardem Stehlíkem.

Chytrá záchranná křídla? Letecká společnost Smartwings je jen krůček od státní podpory, píše ekonomický redaktor Michal Tomeš. Vláda schválila dokument, který mění systém záruk na úvěry pro velké české společnosti tak, aby na ně mohly dosáhnout právě také největší tuzemské aerolinky a další dopravci.

A muziko, ty hraj!

Letní ukulele. Uprostřed nouzového stavu vypadaly vyhlídky na léto dost hluše, alespoň co se týče hudebních festivalů, kterými bývají červenec a srpen prošpikované. Některé akce se rovnou odložily o rok, organizátoři dalších stále váhali a vyčkávali. Nyní se zdá, že muziky- a tancechtiví příznivci hustě zalidněných akcí si v létě na své přijdou. Hudební publicista Petr Frinta připravil průvodce festivaly. V harmonii nadcházejícího léta nechybí ani Festival ukulele.

Sex, nebo čáp? V odlehčeném rytmu glosuje Madla Gromovová někdy zatraceně těžké dětské otázky. Třeba jak přišly na svět. Jak jste svým dětem odpověděli vy? Vypomohli jste si pohádkovou mytozoologií (čápi, vrány, motýle), dopravními prostředky (objednané dítě na cestě z výdejního skladu) nebo jste šli pěkně biologicky na věc… tedy k věci?

K sérii textů o novinářských legendách pořádáme také soutěž o předplatné a knihy Deníku N.

Pozor, soutěž. Kdo byl kdo a co bylo čím v moderních dějinách žurnalistiky? V novém seriálu během letních prázdnin představíme fenomény, osobnosti i nové metody v žurnalistice. Najdete ho každý týden ve víkendové příloze Kontext N a každý týden také můžete v kvízu soutěžit o předplatné a knihy z Edice N. Začínáme. Říká vám něco Bellingcat?

… a zazvonil zvonec a Notesu je konec. Tentokrát to bylo sakra dlouhé, tímto se omlouvám čtenářům za neuvěřitelnou plodnost redakce Deníku N. Ale věříme, že si u nás vyberete to podstatné pro vás a to, co vás baví číst. A aby to bylo za redakci úplně komplet, přidávám ještě podobenství, jehož se na svém Facebooku dopustil vydavatel Enka Ján Simkanič.

Loučí se s vámi Lenka Vrtišková Nejezchlebová.

Kdosi si na zeď domu pověsil velký plakát „Zítra zase vyjde Slunce!“a hned se do něj všichni pustili:

– a co bude s Měsícem, to vás nezajímá?
– to ví přece každé malé dítě, nechcete radši dělat reklamu černým dírám, ať se dozvíme něco nového?
– v době sucha oslavovat Slunce, to si děláte legraci?!
– radovat se z východu Slunce má každý ve svém nitru, proč z toho dělat takový povyk?
– takhle parazitovat na Slunci, styďte se!
– je to kampaň a navíc kdo ví, jak to se Sluncem zítra bude?
Tak ten plakát zase sundal. A od té doby se o Slunci už nemluvilo.

… a zítra zase vyjde Deník N!

Notes

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější