„Volal mi kamarád, jestli chci respirátory.“ Kraje kupovaly ochranné prostředky od prodejců květin i pistolí
Za tři jarní měsíce utratily kraje za nákup respirátorů FFP2 více než 200 milionů korun. Míru nepřipravenosti státu na krizi dokazuje fakt, že se tyto ochranné pomůcky většinou nakupovaly, kde se dalo.
Nouzovou situaci zachraňovaly firmy zabývající se vším možným – namátkou výrobou látkových plen, prodejem vzduchovek a pyrotechniky či budováním solárních elektráren. Zároveň šlo o výhodný byznys: zoufalý stát jim ochotně platil miliony za zboží, jež získaly díky kontaktům v Číně nebo od firem, které takové kontakty měly. Naopak firem, jež mají v popisu práce produkci a prodej zdravotního či ochranného vybavení, byla mezi dodavateli menšina. Plyne to z dat, která si Investigace.cz podle zákona o svobodném přístupu k informacím od krajů vyžádala. Za čísly se skrývají napínavé příběhy těch, kdo v nečekané situaci dokázali rychle jednat.
Pojďme udělat byznys
„Když jsem si šel v sobotu ráno zacvičit, volal mi kamarád. Říkal, že má třicet tisíc respirátorů a jestli nějaké nechci,“ vzpomíná na začátek svého koronavirového úspěchu David Snášel, majitel firmy Black Consulting. Právě jeho podnik patří mezi vítěze boje o dodávky krajům. Respirátory od něj koupil Plzeňský, Středočeský a Jihočeský kraj (obchodovat se třemi kraji se povedlo jen dalším dvěma firmám, Adler Czech a Titan). Black Consulting také náležel k trojici dodavatelů, kteří za respirátory utržili nejvíce. První se 45 miliony korun byla firma Datura, Black Consulting byl s více než 25 miliony druhý, třetí místo obsadil Adler Czech, jemuž kraje zaplatily skoro 23 milionů korun.
Na pomyslných stupních vítězů stanul Black Consulting ještě jednou, jeho respirátor byl za třetí nejvyšší cenu. Zatímco zmíněné firmy Adler Czech a Datura prodávaly respirátory za 90 korun a Titan za nejvýše 92 korun, Snášelova firma si v březnu, kdy byl ochranných pomůcek katastrofální nedostatek, za jeden respirátor třídy FFP2 účtovala 190 korun.
Úplný přehled nákupu respirátorů FFP2 – KN 95
Kamarád chtěl Snášelovi nějaké respirátory prodat pro lidi pracující v jeho firmách, kterých má celkem patnáct a spektrum jejich činnosti má značný rozptyl. Například Black Consulting, jenž prodával respirátory krajům, se věnuje marketingu a public relations. Na svých stránkách nabízí lobbing, doslova „ovlivňování legislativy tak, aby byla příznivá při uskutečňování podnikatelských záměrů“, a chlubí se „detailní znalostí struktury české politické scény, fungování politických rozhodovacích mechanismů a distribuce reálné moci“. Jiná Snášelova firma LED Multimedia zase nabízí síť digitálních velkoplošných obrazovek v krajských městech. Na začátku jeho kariéry ale byla firma Mafia Records, pořadatel koncertů a turné ve stylu RnB a hip hopu, jež vznikla na konci roku 2008.
Pro Davida Snášela rok 2008 nezačal dobře. Bylo mu něco přes dvacet a dostal podmínku za pěstírnu konopí. „Se známým jsem chtěl vyrábět konopné oblečení,“ vzpomíná. „Sehnal jsem peníze na rozjezd, ale skončilo to průšvihem.“
Ze začátku prý netušil, jak se věci mají, později už ano, ale bál se o vložené finance: „Měl jsem je půjčené, nechtěl jsem o ně přijít.“ V roce 2008 se ale zároveň odpíchl ode dna. Mladík z Tábora, který se pohyboval na hiphopové scéně, založil společnost Mafia Records a díky turné kapely Kontrafakt, které sponzoroval mobilní operátor, zaplatil své dluhy. O následující spolupráci s rapperem Rytmusem pak Snášel říká, že mu vydělala „první milion“.
Když se dralo k moci hnutí ANO, učaroval Snášelovi jeho lídr a současný premiér Andrej Babiš. „Jednou jsem se vrátil z koncertu s Rytmusem, zapnul jsem televizi a mluvil tam Babiš,“ vzpomíná. „Říkal, že všichni jsou kokoti, blbci a kradou. Pomyslel jsem si, hele, ten je dobrej, takovej přímej, ten se mi líbí.“ Snášel nelenil, Babišovi napsal pochvalný e-mail a brzy nato prý za ním přišli lidé z táborského ANO, jestli by nechtěl k nim do strany. Odmítl, ale zorganizoval ANO mítink v Táboře.
Tady se osobně potkal s Babišem, „povídali si o životě“ a pak ho Babiš pozval na Čapí hnízdo. Hledal tehdy tváře nového hnutí a Snášel se mu líbil. „‚Nechci dělat politiku,‘ říkal jsem,“ vzpomíná na setkání s miliardářem. „Víte co, pojďme radši
