Americký deník Jany Ciglerové: Světýlka, koledy a hezké svátky. Proč si Američané už nepřejí veselé Vánoce
„Milí rodiče, srdečně vás zvu na úpravu stromku. Kdo chce, může přinést ozdobu pro své dítě, nápadům se meze nekladou!“ Četla jsem si ten vzkaz třídní učitelky mého syna několikrát, ale nebyla jsem schopná si ho dát do souvislosti s ničím, co jsem dosud znala. V Americe se asi na Vánoce zastřihávají stromky, vida, zase se dozvím něco nového.
Rodiče už stáli seřazení před třídou, a tak jsem zkoumala, co přinesli za ozdoby. Někteří byli vánočně oblečení, měli třeba červenou čepici s bílým okrajem a bambulí nebo tričko s kreslenými vánočními postavičkami. Jedna maminka měla ozdobu, která se později ukázala jako nejžádanější ze všech – figurku letícího Spidermana.
„Happy holidays, veselé svátky, díky, že jste přišli,“ vítá nás třídní. Jak takové stříhání stromku po americku vypadá, jsem se nakonec nedozvěděla. Šlo totiž o normální, předvánoční setkání s rodiči, kde si ti, kdo dopoledne měli čas přijít, namalovali se svými dětmi třeba sněhuláka nebo dárečky. Jenže jako předvánoční setkání s rodiči se to nemohlo jmenovat. Nejbližší neutrální pojem, který naznačil, co se bude dít, aniž by někoho odradil, byla
